V polovině června osloví český Parlament ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, vzdáleně před poslanci a senátory vystoupí se svým projevem.
I když v první řadě půjde především o symbolické gesto potvrzující rovněž výjimečný vztah mezi námi a Ukrajinci, mohlo by se toto vystoupení stát rovněž k impulsem k řešení a vyřešení řady potřebných a praktických otázek, jimiž se musíme vzhledem k příchodu stovek tisíců Ukrajinců na české území zabývat. Bylo by ideální, kdybychom většinu z nich nastavili ve shodě s ukrajinskými politiky.
O co typově jde? Třeba o právní souvislosti používání hotových peněz, nejčastěji patrně amerických dolarů, které si mnozí Ukrajinci přivážejí do České republiky s sebou. U nás ale platí pro platby v hotovosti – také na základě požadavků Evropské unie, které mají zamezit praní špinavých peněz – značná omezení. Platit v hotovosti je možné, až na výjimky, jen do 270 tisíc korun. Držitelé peněz je tak musejí uložit do finančních domů a větší výdaje, spojené třeba s nákupem aut či bytů, řešit bankovními převody. Pro mnohé Ukrajince ale může jít o nepřekonatelný problém. Bankám totiž na základě vlastních historických zkušeností nevěří. Jistotou pro ně jsou peníze v ruce, a to ještě nikoliv v národní, ale v opravdu silné a mezinárodně dobře použitelné měně.
My sami Ukrajince, nyní navíc vystresované ruským útokem a donedávna nepředstavitelnou situací, v níž se po 24. únoru ocitli, o nutnosti takovéhoto postupu nejspíše nepřesvědčíme. Musíme však zabránit tomu, aby se dostávali kvůli regulaci, která navíc míří na jiné situace, do šedé zóny. Bylo by ideální, kdyby naše pravidla podpořily ukrajinské elity. Pak mohou získat potřebnou důvěru, i když jdou třeba proti ukrajinské zkušenosti. Použil jsem příklad s hotovými penězi, nejedná se však samozřejmě jen o ně.
Jde rovněž o dlouhodobá témata. Například o přístup ke zdravotním službám či k očkování nebo o vzdělávání a školní docházku. Protože nejen těžkosti s přetíženými mateřskými školkami i základními školami bychom měli probírat i s ukrajinskými představiteli. Zvláště proto, že tady rozhodně nepůjde o jednorázové a krátkodobé řešení, a tak by se na vydiskutování těchto témat a na jejich správném nastavení měla Ukrajina a Ukrajinci alespoň mentálně podílet.
Důležité je jít také opačným směrem. Připravujme třeba zjednodušený vstup českých firem na Ukrajinu, až budou po válce pomáhat s jejím obnovováním. Můžeme nabídnout také služby českých právníků a legislativců pro obnovu země, která se i před ruským vpádem zmítala v řadě právních problémů.
Nebo se už o tom všem alespoň minimálně začněme bavit. A právě online vstup ukrajinského prezidenta do českého Parlamentu pro to může být ideálním výchozím bodem.
