Zákon o státní službě je nepovedený zmetek v rozporu s Ústavou

Že se zákon o státní službě nepovedl, vědí všichni státní zaměstnanci a zvlášť si to jistě „užívají“ ředitelé na všech úrovních, kteří často vůbec netuší, co mají dělat.

Ale že bude sloužit i k okrádání státních zaměstnanců, to asi nečekal nikdo.

Uvedu dva příklady, kdy je tento zákon v rozporu s právy zaručenými Ústavou, Listinou základních práv a svobod či Zákoníkem práce.

Pokud někdo chce pracovat ve státní správě, musí projít výběrovým řízením. To vypadá jako správné a spravedlivé. Výběrová komise rozdělí žadatele na ty, kteří uspěli a na ty, kteří neuspěli, a navrhne z žadatelů, kteří uspěli, tři kandidáty. Následně nejvyšší šéf příslušného úřadu v dohodě s nejbližším nadřízeným jednoho z těchto kandidátů vybere. Pořád to vypadá spravedlivě? Pro vzdáleného pozorovatele nejspíš ano, ale skutečnost je jiná.

Zákon totiž považuje za úspěšného uchazeče nikoliv pouze toho, kdo je nakonec vybrán, aby práci vykonával, ale každého, koho tak označí výběrová komise. Chápete tu logiku? Normálně by člověk řekl, že uspěl ten, kdo byl vybrán a všichni ostatní neuspěli. Ale podle tohoto zákona uspěli i ti, kteří vybráni nebyli. Pěkně děkuju za takový úspěch.

A to není všechno. Námitku proti výběrovému řízení totiž může podat pouze žadatel, který ve výběrovém řízení neuspěl. Takže všichni ti, kteří sice uspěli, ale nebyli vybráni (ve skutečnosti tedy neuspěli), se ani nemohou legálně bránit. Zjevně tak není dodrženo základní pravidlo demokratické společnosti, že všichni mají stejná práva.

Dalším základním principem, který je Zákonem o státní službě bez skrupulí porušován, je právo na spravedlivou odměnu za práci podle Listiny základních práv a svobod. Podle Zákoníku práce za stejnou práci přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat, ale podle Zákona o státní službě tomu tak není. Tady je rozhodující nikoliv to, co a jak kvalitně daný zaměstnanec dělá, ale to, zda již složil nebo nesložil úřednickou zkoušku. To je státem uzákoněná diskriminace. Pokud někdo nesloží úřednickou zkoušku, nechť je propuštěn. Ale v žádném případě to neznamená, že svou práci dělá hůř než ten, kdo už úřednickou zkoušku složil. A některé státní orgány využívají tohoto nezákonného ustanovení a doslova tak okrádají své zaměstnance o spravedlivou odměnu za práci. Jak to dělají?

Například Úřad práce. Koncem listopadu loňského roku propustil na 600 zaměstnanců, kteří se starali o rozdělování peněz na projekty zaměstnanosti z eurofondů. Většina z těchto lidí si přitom podle zákona v srpnu řádně podala žádost o přijetí do státní služby. Úřad práce se na ně však vykašlal, a ačkoliv na přijetí do státní služby měli tito zaměstnanci ze zákona nárok, tak příslušné rozhodnutí od Úřadu práce nedostali. Ministerstvo práce a sociálních věcí jim pak ústy paní ministryně Marksové slibovalo, že je téměř všechny Úřad práce v lednu vezme zpátky na nové projekty, takže se vlastně nic neděje. Ministryně tak de facto dalo těmto zaměstnancům veřejný příslib. Jenže, sliby - chyby.

Já vím, nemělo by to u našich politiků překvapovat, že své sliby nedodrží, ale zde se jednalo o velmi zkušené lidi pracující pro stát a rozdělující miliardové eurodotace. Stát by měl mít zájem na tom, aby právě takovéto lidi zaměstnával a aby byli, pokud možno, spokojeni.

Oproti slibu paní ministryně tito lidé většinou nebyli vzati zpět v lednu, ale třeba až v březnu (a velká část také vůbec), ale především dostali o pět, šest nebo sedm tisíc korun nižší plat, než měli předtím. Přijati totiž byli již podle Zákona o státní službě, a jakožto noví zaměstnanci mají nárok pouze na základní plat v nejnižším platovém tarifu. Takže zkušení zaměstnanci, pracující ve státní službě mnoho let, které stát buď schválně nebo z vlastní hlouposti na pár měsíců propustil, mají dělat stejnou práci jako dřív, ale za mzdu o čtvrtinu nižší, než dosud. Určitě budou pracovat s chutí a nadšením.

Paradoxně tak ten úřad, který by měl ostatní zaměstnavatele hlídat, zda dodržují zákony týkající se odměňování a zda zaměstnanci nejsou diskriminováni, sám své zaměstnance diskriminuje.

Na druhou stranu to může být dobrá zpráva pro všechny firmy, které shánějí odborníky na dotace. Na Úřadu práce jich jsou stovky a nejsou ani moc drazí ...