Hrátky s inflací aneb jak nás vláda a ČNB vodí za nos.

Taky se vám zdá, že v poslední době skoro všechno výrazně zdražuje (namátkou třeba nemovitostí, nájemné, ceny v restauracích, máslo, ovoce, zelenina) a přitom inflace dosahuje pouze nějakých dvou procent? Jak je to možné?

Inu, je to proto, že nás vláda a Česká národní banka tak trochu vodí za nos. Nutno dodat, že za vydatné pomoci Českého statistického úřadu, který sestavuje spotřebitelský koš, podle kterého se inflace vypočítává.

Uvádím zde, jak se za posledních 25 let vyvíjely váhy jednotlivých skupin zboží a služeb ve spotřebním koši. Výrazně klesl podíl potravin, oděvů a obuvi, tedy komodit, které si každý musí koupit, ať chce nebo nechce. Naopak roste podíl alkoholických nápojů a tabáku. A také bydlení a energií, jejichž ceny byly dříve regulované a tudíž podhodnocené. Takový tabák má sám o sobě váhu přes 50‰, tedy mnohem víc, než oděvy a obuv dohromady a téměř tolik co bytové vybavení a zařízení domácnosti. Proč asi? Protože cenu tabákových výrobků určuje stát. A to právě jde.

	1993	1999	2017
	1000,00	1000,00	1000,00
	260,62	197,57	180,61
	66,47	79,24	93,39
	91,89	56,93	39,20
	141,42	234,4	251,24
	75,39	67,92	57,83
Zdraví	9,55	14,35	23,0
Doprava	100,81	101,41	100,84
	8,89	22,54	30,72
	99,58	95,53	89,60
Vzdělávání	6,16	4,5	6,24
	55,06	74,15	58,11
	84,16	49,46	69,23

Takové ceny nemovitostí, které stát ovlivnit nemůže, nejsou ve spotřebním koši pro jistotu zahrnuty vůbec. Jsou radši nahrazeny tzv. imputovaným nájemným (ve spotřebním koši má váhu 86,98 ‰), které se skládá především ze stavebních prací, materiálových vstupů a indexu úhrad placených v bytových domech.

Takže i když ceny nemovitostí v současné době rostou závratně rychle, s inflací to téměř nehne. A podobné to je i u výše zmíněných cen másla, zeleniny nebo obědů v restauracích. Pokud se například obědy kvůli EET zvýšily o 5%, na inflaci to mělo vliv pouze 0,1%. Ceny másla vzrostly za poslední dva měsíce o polovinu, ale inflace se tím zvýšila také pouze o 0,1%.

A nájemné? Na tom lze krásně demonstrovat, jak se dá se spotřebním košem manipulovat. Ačkoliv pro velkou část obyvatel znamená nájemné nejvyšší výdaj ze všech a utratí za ně třeba polovinu svého výdělku, ve spotřebním koši to představuje pouhopouhá tři a půl procenta (alkohol má ve spotřebním koši téměř o procento vyšší důležitost, než právě nájemné). Takže když se zvýší nájemné o 10%, znamená to sice většinou náklad ve výši tisíce a více korun, ale inflaci to zvedne pouze o 0,35%.

Co je však velmi důležité vědět, je skutečnost, že velkou část spotřebního koše může vláda sama ovlivnit a může tak zprostředkovaně ovlivnit i inflaci. Například výší zdanění alkoholu, tabáku a pohonných hmot. Nebo také změnou váhy jednotlivých skupin zboží ve spotřebním koši. Pokud cena cigaret stoupne o 10%, inflace se zvýší o 0,5%. Podobné to je u alkoholu a u benzínu a nafty.

V roce 2013 Česká národní banka spustila měnové intervence, které zdůvodňovala tím, že bez těchto intervencí by nedosáhla svého cíle a sice dosažení inflace ve výši 2%. Přitom by úplně stačilo, kdyby se zvýšily ceny tabáku a alkoholu o 20% nebo výrazně navýšil podíl nájemného ve spotřebním koši a cíle by bylo dosaženo. Takto už ČNB naprosto nesmyslně vynaložila přes 1,5 bilionu korun a navíc neví, jak z toho ven.

Takže hlavním důvodem měnových intervencí asi bylo něco jiného. Co? Na to lze nalézt odpověď, pokud si uvědomíme, komu se těmito intervencemi pomohlo. Především největším exportérům, kterými jsou vedle Agrofertu především firmy se zahraničními majiteli. Takže peníze, které se kvůli umělému udržování koruny na hodnotě 27 Kč/euro, vytáhly z kapes lidí, kteří si kupují zbytečně drahé zboží z dovozu (tedy nás všech), se po tři roky zbytečně přelévaly na konta těchto vývozců, tedy především zahraničních majitelů velkých firem a pana Babiše.

Aby bylo vidět, že spotřebitelský koš je skutečně nastavený prazvláštně, uvádím pár příkladů, jak by se změnila inflace, pokud by se některé komodity zdražily na dvojnásobek.

Pokud se o 100% zdraží tabák a cigarety, inflace se zvýší o 5,09%. Když na dvojnásobek zdraží tvrdý alkohol, inflace vzroste o 1,7%. Jestliže se však na dvojnásobek zvýší cena hraček pro děti, inflaci to ovlivní jenom o 0,34%. A pokud se 2x zvýší cena nemovitostí, inflace stoupne o nepatrných 0,8%.

A co další věci denní spotřeby? Pokud by na dvojnásobek zdražily třeba brambory, s inflací by to podobně jako u hraček moc nepohnulo (+0,28%). A stejné to je u cukru nebo citrusových plodů.

Co se děje, pokud je inflace nulová nebo záporná, už víme. ČNB jako o závod intervenuje na devizovém trhu. Co se ale bude dít, pokud začne inflace dlouhodobě překračovat magická dvě procenta (nyní už je na 2,5% a výhled není nijak optimistický)?

Bude se ČNB pro změnu snažit o zpevnění kurzu koruny např. na 22 Kč? Troufnu si tvrdit, že tento scénář nehrozí, protože zpevňování kurzu je mnohem složitější proces, než jeho oslabování. 

Tak jaké kroky se proti inflaci budou používat? Nejspíš ty, které se používají i nyní, jenom to bude v mnohem větším měřítku. Patřičně se upraví spotřebitelský koš, aby v něm měly větší váhu komodity, které se zrovna nezdražují. A inflace bude zkrocena. Jak prosté.

A že přitom budou potraviny, oblečení, boty nebo hračky dražší o desítky procent? To se nám, hloupým občanům asi jenom bude něco zdát, vždyť přece inflace poroste jen o pouhá dvě procenta ....