Banky nás ženou do další krize

Se změnou úrokové sazby reálně hrozí zhroucení trhu hypoték. A bankrotem hypotečního trhu propukla v roce 2008 největší finanční krize za posledních 70 let.

V loňském roce došlo k raketovému nárůstu objemu hypotečních úvěrů a počtu nových úvěrových smluv. Hypoteční úvěry dosáhly 190,4 mld. Kč a počet nových smluv byl téměř 105 tisíc. Oproti roku 2014 došlo k nárůstu objemu hypoték o více, než 40 mld. Kč. A protože jsme zvyklí uvažovat tak, že všechno, co roste, je skvělé, je i tento růst hypoték většinou médií prezentován jako dobrá zpráva. Ale je tomu opravdu tak?

Růst hypoték je určitě dobrou zprávou pro všechny, kteří hypotéky nabízejí a prodávají. Při průměrné marži 1,2% z objemu úvěru si takto prodejci přišli na nejméně 2 mld. Kč provizí. V současné době to je dobrá zpráva i pro komerční banky, protože mohou udat své volné zdroje, pro které jinak nemají využití.

A dobrá zpráva to je i pro mého kamaráda Petra, kterého jsem nedávno potkal a on mi nadšeně vyprávěl, jak si ve svých 40 letech vzal hypotéku na 25 let a chystá se postavit si nový dům. V bance jim to prý spočítali tak, že rodina má 8 tisíc korun volných a při dvouprocentním úroku, který si zafixovali na 3 roky, budou splácet ani ne 6,5 tisíce měsíčně, takže to je v pohodě, to zvládnou. Navíc má i pojistku pro případ, kdyby byl nemocný nebo ztratil zaměstnání nebo, nedej bože, umřel. Popřál jsem mu, ať všechno dobře dopadne, ale protože vím, že nemá peněz nazbyt, mám obavu, že dobrá zpráva to je pro něho nyní, ale za pár let by se z toho mohla stát noční můra.

 Úroková sazba u hypotečních úvěrů se v loňském roce dostala na nejnižší úroveň v historii, v průměru činila pouhých 2,14%. Tak se stalo, že na hypotéku dosáhl nejen můj kamarád Petr, ale i velmi mnoho dalších občanů, kteří by při vyšší úrokové sazbě neměli šanci.

Můžeme si to ukázat právě na Petrově příkladu. Pokud by se mu po třech letech, na které má nyní úrokovou sazbu fixovanou, zvýšil úrok na 5%, zvýší se mu měsíční splátka přibližně o dva tisíce korun. A to už bude problém. Ale Petr se umí uskrovnit a tak věřím, že to zvládne. Ale co když úroková sazba stoupne třeba na 8%? To by pak měsíčně musel splácet téměř 11 tisíc korun a to se obávám, že by byl konec i pro Petra. Na růst úrokové sazby se totiž žádná pojistka nevztahuje.

Troufám si tvrdit, že kromě dealerů, bank a snad i těch, kteří nyní hypotéku získali, je současný hypoteční boom pro všechny ostatní zprávou špatnou. Co by se stalo v případě, kdyby velká část klientů nemohla své hypoteční úvěry splácet? Stačí si jen vzpomenout, jak v roce 2008 začala zatím poslední finanční krize – zhroucením trhu hypoték. Pravda, stalo se to v USA a ten náš malý český rybníček se nedá s tím americkým srovnávat, ale přesto by to mohlo mít (aspoň pro nás, kteří platíme korunou) nedozírné následky. Banky by se snažily nemovitosti, které mají v zástavě, prodat. Ceny nemovitostí by šly rapidně dolů a realitní trh by se zhroutil. Banky by své peníze zpět nezískaly, měly by neúnosné problémy s likviditou a hrozil by jim bankrot. A v tu chvíli by se dnešní hypotéky staly noční můrou nejen pro ty, kteří je nebudou moci splácet, ale i pro nás ostatní.

Nabízí se otázka, proč s tím Česká národní banka nic nedělá? Copak to nevidí?

Odpověď je, že ČNB to vidí, ale jediným vyjádřením jejích obav je, že udělala na komerční banky Bu, Bu, Bu. Varovala je, že u nově poskytovaných úvěrů na bydlení se zvýšila jejich rizikovost, protože jsou dostupnější i pro dlužníky s nižší úrovní a stabilitou příjmů a připravila doporučení, která mají tato rizika do budoucna snížit. A dále varovala, že pokud se tato doporučení nebudou plnit, může banky potrestat zvýšením jejich povinných rezerv.To se stalo už někdy v červnu loňského roku a co na základě tohoto varování udělaly komerční banky? Zatímco v prvním pololetí 2015 poskytly hypoteční úvěry za 90 mld Kč, tak ve 2. pololetí to už bylo za 100 mld Kč. Takže, místo toho, aby se chovaly obezřetně, využily příležitosti a doslova nacpaly hypotéky kde komu.

A co na to ČNB? Nic. Ona totiž naše slavná Česká národní banka má sama máslo na hlavě. Před propuknutím krize v roce 2007 byla dvoutýdenní repo sazba ČNB (tj. sazba,za kterou ČNB prodává komerčním bankám své cenné papíry) na úrovni 3,5%. Nikomu by se tehdy nevyplatilo poskytovat hypotéky za 2%. Nyní je repo sazba 0,05% a tak komerční banky v rámci konkurence a snahy urvat z hypotečního koláče co nejvíc poskytují hypotéky doslova za hubičku a dosáhne na ně téměř každý. A to může být pořádný průšvih.

Na místě je proto varování, že pokud bude ČNB nadále jen přihlížet, jak se zvyšuje rizikovost hypotečních úvěru, mohou být důsledky pro naši ekonomiku fatální.