Už jsem se zase bavil s finančním poradcem a zase to bylo stejné. Kdo je drahý a kdo je levný. Kdo je levnější než jiný a co přináším lidem, když jim něco udělaám levněji než jiný. Slevy, slEVY, SLEVY. Nechci slevu zadarmo. No ale co mě opravdu dostalo, zabrousili jsme na produkt, který vynáší 20% ročně a on se mě zeptal GARANTOVANĚ? Co mu na to máte říct? Tak jen krátce o garancích.
Uvědomte si prosím, že jestliže vám někdo cokoli garantuje, činí tak s vědomím, že maximální garance, kterou vám může poskytnout je velikost jeho majetku (základního vkladu). Proto vznikají s.r.o., aby podnikatelé nemuseli ručit za svoje chování celým svým majetkem, ale jen základním jměním společnosti (dnes minimálně 200.000Kč). Takže když společnost zkrachuje, měla by věřitelům vyplatit alespoň těch 200.000Kč, což se v případě nulového majetku asi těžko stane.
U bank jsou vaše vklady účetně připisovány do majetku banky. Tím bance roste procento "vlastního majetku" a na základě kapitálové přiměřenosti si mohou další peníze půjčit od své centrální banky. Dnes se kapitálová přiměřenost evropských bank pohybuje okolo 7-8%. To znamená, že vaše vklady činí jen 7-8% peněz, se kterými banka pracuje. Nepřipomíná vám to něco? Obchody s dvanáctinásobnou pákou? Ne?
Banky sice platí do Fondu pojištění vkladů, ale to je pár korun. Navíc je to organizace, která sama vydává dluhopisy, aby získala nějaký majetek. Co myslíte? Půjčili byste peníze někomu, kdo by je použil na krytí průšvihu někoho jiného? A z jakých zisků by chtěl vyplácet dividendu? Nebo by s vašimi penězi podnikal na kapitálovém trhu s tím, že na to nemá licenci? Nevím, není mi to jasné.
Takže co ta garance? Dnes tak ve všech pádech skloňované slovo hlavně finančními poradci.
Když přijde "run" na banku (rozšíří se zpráva, že banka je v potížích a lidé si přijdou vybrat své peníze), banka stěží vyplatí pár prvních klientů a tím končí. Jeji peníze pracují ve většinou dlouhodobějších produktech. Banka zkrachuje a na účtech klientů (ne)zůstaly peníze. Kdo má na účtu do 100.000€ nemá strach, má garantováno, že své peníze dostane zpět. Ale co když bude banka tak velká, že na to peníze z garančního fondu prostě nestačí? Kdo vyplatí vklady klientů? Fond si bude muset půjčit. Nejlépe od státu. Takže stát vypíše dluhopisy a lidé si je v dobré víře koupí. Paníze pak stát půjčí garančnímu fondu a ten s nimi vyplatí klienty zkrachovalé banky. Ale co když výnos z dluhopisů nepokryje všechny požadavky? Kdo pak komu co garantuje? A vy jste strčili svépeníze do kapes někoho jiného. Třeba souseda. A jako protihodnotu máte papír, že vám možná, když všechno dobře půjde, peníze vrátí.
Pozor na slovo garance. Za jakoukoli garanci si každý nechá dobře zaplatit.
To jsem měl klienta, kterému jsem představoval produkt s výnosností cca 20% ročně a on říkal. To se mi líbí, ale chci mít zástavu. Jdete do toho se svým barákem? Co byste mu řekli? Já jsem mu řekl : Jo, jdu do toho, ale s tím, že zisky si dělíme 90% pro mě a 10% pro tebe, protože já jdu do rizika.
Co z toho vyplývá? Kdo chce garanci, většinou dostane jen chudinskou dávku z toho, co jeho peníze ve skutečnosti vydělají. Není lepší jít spíš do přiměřeného rozika a získat za to přiměřený zisk? Než nějaké nesmyslné garance?
Přemýšlejte.
Váš Pavel Rudolf
