Pesimismus! Už nikdy nebude líp, spíš hůř.

I jiné hlášky můžete slyšet od "odborníků", číst v novinách, vidět v televizi. Ono se dobře kouká na cizí "neštěstí", když mám peníze uložené v bance, na stavebním spoření nebo v IŽP, pravidelně dostávám výpis, jak mi stát připisuje příspěvky a produktový partner úroky a jsem vysmátý. Jenže jak dlouho? Jak dlouho budu takhle spokojený? Čtěte dál.

Dnes jsem se rozhodl napsat něco o tom, proč se nebát budoucnosti. Jestli si pamatujete, před nějakým časem jsem tu psal o investičních zásadách sira Johna Templetona. Zopakuji je :

1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.

Dnes, v době pesimizmu, kdy i lidé, od kterých bych to nečekal, sýčkují a posílají do investorské rodiny negativní informace, je třeba se důsledně držet hlavně zásad 2,3,5,8 a následně 7,9 a uvědomte si, že 10. Ani já. Je vám to jasné?

Zkusím odpovědět na některá zdánlivě důležitá a jednoznačná tvrzení.

Čeká nás obrovský průšvih!

Jednoznačně. Průšvihy přicházejí a odcházejí a my zůstáváme. Divné, co? Kolik průšvihů jste už přežili? A představte si, až na vyjímky všichni lidé přežili všechny průšvihy. Jestliže si tuto skutečnost uvědomíme, je lidstvo jako celek docela silný a úspěšný organizmus. Tak proč bychom se měli příštího průšvihu bát?

Přijdeme o spoustu peněz!

Samozřejmě. Pokud berete měsíčně 20.000Kč čistého a pracujete 40 let, tak zjednodušeně řečeno vyděláte 9.600.000Kč. O většinu těchto peněz "přijdete" protože je projíte, propijete - copak to, uspokojování základních potřeb je nutnost, ale protelefonujete, prodovolenkujete v destinacích, které za to fakt nestojí, prolejete hrdlem v podobě zvýšené spotřeby alkoholu, prokouříte, vyhodíte za zbytečnosti, prostě nějak o ně přijdete. Takže jste na to vlastně zvyklí. Proč se divíte, že někdo hlásí, že přijdete o peníze? Přicházíte o ně stále. Od toho tu peníze jsou.

Světové trhy se zhroutí!

Tak tady bych byl opatrný. I v roce 1930 nedošlo k úplnému zhroucení světových trhů a to byla nějaká krize. Akcie jen dočasně ztratily svojí hodnotu, protože nikdo neměl peníze je kupovat. Až když zase začali lidé vydělávat peníze, začaly akcie zajímavých společností růst. Ale co ti, co vydrželi a své akcie nebo podíly ve fondech neprodali? Za pár let až desítek let byli nejenom "na svých" (i ten, kdo by investoval v ten nejnevýhodnější den 24.10.1929, by byl definitivně v plusu v lednu 1957), ale například od roku 1933 do roku 1966 by svůj majetek zhodnotili 33x (zajímavě se opakuje 33, že?). To znamená, že z každé tisícíkoruny by měli 33.000Kč.

Ve stavebním spoření o své peníze nepřijdete!

Znovu bych byl opatrný. Jestliže se zhroutí nebo lépe dočasně sníží ceny akcií na světových burzách, kde myslíte, že stát vezme peníze na státní příspěvky? Z daní občanů a ze státních dluhopisů. Takže jestli chcete 30Kč dostat a 300Kč zaplatit, tak to je cesta. Kde myslíte, že stavební spořitelna vezme peníze na úročení příspěvků? Z ekonomiky? To jsou tak geniální investoři, že tam, kde ostatní prodělávají, oni vydělávají? Nebo je to z úroků na úvěrech? To jedině. Ale zase to zaplatíte vy.

V bankách jsou peníze pojištěné a v bezpečí!

Při celosvětovém krachu? Nebudou ani banky, natož nějaký fond pojištění vkladů. A zadlužený stát nebude splácet ani své dluhopisy, natož aby sanoval nějakou banku. Zapomeňte.

Jediná možnost, jak nepřijít o své peníze je poslat je do ekonomiky a být trpělivý.

Udělal jsem graf, do kterého jsem promítnul vývoj indexu Dow Jones (tmavá petrolejová modř), růst populace celosvětově (vícebarevný graf) a ještě jsem přidal průběh dluhopisového fondu Templeton Global Bond (světlá modrá).

Vidíte, že vývoj světové ekonomiky sleduje vývoj populace. Jednoznačně. Překvapení, že? Dále vidíme, že čím víc je lidí, tím větší jsou výkyvy indexu Dow Jones. Opět překvapení. Je to tím, že do burzovních obchodů vstupuje stále více peněz a když vypukne panika, díky rychlé informovanosti spustí daleko větší lavinu než dříve. Také je zde vidět, že růsty jsou časově kratší a strmější. To je tím, že peníze už nejsou jištěny zlatem, ale jsou pumpovány do ekonomiky, kde je dostávají lidé ve výplatách a kupují si za ně akcie (hodně zjednodušeně).

Co je z tohoto grafu patrné?

Člověk - lidstvo se dostane z každého průšvihu. Do budoucna můžeme očekávat větší výkyvy ekonomiky s přibývajícím počtem lidí a s tím, že jejich peníze budou do ekonomiky vstupovat. První to odneslo zlato. Níže jsou grafy, jak se projevil růst HDP v Čině a v Indii na ceně zlata. Omlouvám se za kvalitu, vyfotil jsem je na přenášce Marka Mobia foťákem asi z 15.řady.

A budou následovat další komodity, akcie i dluhopisy. Hlavně je důležité nepanikařit a nedat váhu slovům "odborníků" na budoucí vývoj. Nikdo nemá jasnovideckou kouli a jestli se trefí jednou, jako Roger Ward Babson 5. září 1929, podruhé se trefit nemusí.

Jak tedy reagovat na to "že se něco blíží"?

Jednoznačně pravidelnou investicí a bude to do budoucna stále ziskovější strategie. Proč? Pokud pravidelně měsíčně investujete stejnou částku, jste v době, kdy akcie padají, jako po Vánocích. Najednou zjišťujete, že za stejnou cenu můžete koupit trička/podíly otevřeného podílového fondu dvě, tři a více. Prostě výprodej. Koupíte velké množství podílů a teď se situace obrátí a cena podílu začne jít nahoru. Co se stane s Vašimi podíly? Zhruba po dosažení třetinového růstu oproti poklesu jste "na svých" a pak už jen vyděláváte. Hezky to ilustruje dvouletý průběh poklesu ve fondu Templeton Latin America v letech 2008/2010. Když si obrázek zobrazíte samostatně, zjistíte, že při pravidelné investici bylo zhodnocení 31,58% ročně. Vzhledem k tomu, že peníze plníte postupně v průběhu 24 měsíců, bylo absolutní zhodnocení okolo 38% za dva roky. Ale dobrý, ne?

No a tohle nás do budoucna čeká stále ve větší míře. Propady budou větší a růsy budou také větší a rychlejší. Tak na tom pojďte vydělat? Připomeňte si 1. zásadu sira Johna Templetona. Jak jsem již napsal, investování je o tom začít, nepřestat, když se nedaří a být trpělivý. To, co děláme, je postupné budování majetku. A my ho vybudujeme. Tedy já ano. A vy?

Váš Pavel Rudolf