Tak tu máme zase další nový rok. Pro starou mayskou kulturu to bude rok poslední. Dál už pro ně nemělo cenu počítat. Pro nás to je zase jen jeden korálek na náhrdelníku, jeden zářez do pažby, další kousek dřívka do křížku.
Přestal jsem již sčítat tu šňůru Silvestrů, přestal jsem přemýšlet, kam se půjdu s rodinou postavit na novoroční ohňostroj a přestal jsem si dávat různá předsevzetí, co určitě v tom novém roce vykonám a čeho se naopak vyvaruji. Zjistil jsem, že předsevzetí si mohu dát klidně třeba v polovině měsíce září a tak změna letopočtu je jen technickým opatřením, kdy se nejméně do poloviny ledna pletu v jeho psaní.
Je to k vzteku, jak se ty čísla rychle střídají. Sotva se naučíte psát jednu číslici, její platnost končí a musíte se zase cvičit v psaní trochu jiné číslovky. Byl jsem ovšem překvapen, když jsem nedávno omylem při psaní letopočtu začal číslovkou 19. Přiznávám, že mě to hodně zarazilo, přeci jen již dvanáct let píšeme na začátku letopočtu dvacítku. Inu, řekl jsem si, asi sis vzpomněl na svá mladší léta. Anebo už blbneš.
Tak všem do nového roku přeji, aby hlavně neblbnuli a aby splnili alespoň polovinu svých vlastních předsevzetí. Abychom všichni přežili to konečné mayské datum 21. prosince 2012 a abychom žili alespoň trochu slušně a to nejen materiálně.
Prostě aby pro nás mělo smysl počítat i další roky po tomto právě začínajícím posledním roce starých Mayů.
