Hned první měsíc nového roku přináší kalendářní konstelaci, která se nepovažuje za šťastné znamení. V letošním roce nastane ještě dvakrát, v dubnu a v červenci. Budou tyto dny opravdu smolné?
Proč právě je pátek třináctého považován za nepříznivé datum, nevím. Slyšel jsem různé teorie, třeba o tom, že právě v den tohoto kalendářní uskupení započalo zatýkání členů řádu templářů. Číslo 13 je také považováno za nešťastné proto, že jde o nedělitelné prvočíslo (pochopitelně kromě sebe a jedničky), které následuje po velice dobře dělitelné dvanáctce. Pročpak není nešťastné i prvočíselné dvojče jedenáctka, to netuším. Dokonce prý až moderní 20. století pátek třináctého proslavilo jako symbol neštěstí. Spojuje se s ním krach na burze v roce 1927 a havárie kosmické lodi Apolla 13. Ta ovšem přes jistou kumulaci nešťastných třináctek nakonec vstoupila do historie jako první úspěšný návrat lidské posádky z kosmu po havárii vlastní lodi.
Já mám ovšem svou jinou teorii. Podle ní existuje jakýsi vyšší zákon „O zachování“. Fyzikální zákony o zachování hmoty a energie jsou pak jen malou částí tohoto velkého vesmírného principu. A i štěstí a neštěstí se v podstatě zachovávají a vyrovnávají. Jestliže se někomu stane nějaké neštěstí, někdo zase musí být zákonitě šťastný. Průměrná hodnota jakési jednotky štěstí pak osciluje jen nepatrně okolo pomyslného středu. Na čísla a jak a čím se měří, se mě neptejte. Fakt nevím. Ale je možné, že tento průměr se vztahuje na celý známý vesmír. A tak možná, že někde nějaká planeta s nějakou civilizací právě postupně spiráluje a pomalu padá do černé díry či na povrch vlastní mateřské hvězdy a její obyvatelé mohou jen bezmocně přihlížet bez možnosti cokoliv udělat. My tady na té modré kuličce máme všichni vlastně obrovské štěstí díky nim, jen to prostě nevíme.
Pokud se vám dnes stane nějaká drobná nehoda, problém, smůla se vám bude lepit na paty, něco se nepovede, nic si z toho nedělejte. Někdo někde má malé štěstí za vás. A je možné, že všichni společně tady máme to obrovské štěstí, které je tak veliké, že jej ani nevidíme a nevnímáme. Já vím jen jedno. Určitě se dnes nějací lidé narodí, určitě někteří zemřou. Někdo se ožení, někdo zplodí dítě, byť se to dozví později. Někdo vyhraje v loterii, někdo ztratí peněženku, někdo se rozejde s partnerem. Někdo se někde pohádá, jiný se zamiluje, někomu se povede něco v práci, někomu naopak ne. A mnozí prožijí normální všední den běžného života.
A zítra, v sobotu čtrnáctého, to bude platit přesně taktéž.
