Záhada v Českém Krumlově (Andělská abeceda (Thébská))

Když jsem byl tuto sobotu v Českém Krumlově a procházel se po ulici zvané Latrán, samozřejmě jsem se před tím obchodem zastavil. Bylo mi sice jasné, že asi bude zavřeno, ale co kdyby. Člověku to nedá.

No, možná to ani taková záhada pro někoho z vás nebude. A to by byla pro mně velice dobrá zpráva. Já jsem totiž luštil a pokoušet se přijít na kloub dané věci. Ale pořád mám před sebou jenom nápis prodchnutý skrz naskrz tajemstvím. Stále však věřím, že to dává nějaký smysl. I když možné je vše, třeba si dotyčný z nás udělal dobrý den. Ale to mi nevadí. My jsme tenkrát se ženuškou opravdu prožívali velice krásné a příjemné dny v Českém Krumlově.

Ale po pořádku. Ke konci minulého roku jsme při procházce historickým centrem Českého Krumlova objevili jeden menší obchůdek. Vzhledem k pověsti, která provází některé obchodníky nejenom v tomto městě, jsme původně ani nechtěli vstoupit. Někdy se totiž ceny prodejců blíží černému humoru. Jako v nehezkém divadle, kdy herec testuje, kolik toho publikum unese. A když se přeci nechá člověk zlákat, nemůže se pak zbavit dojmu, zda nebyl lehce okraden. Ale v tomto případě nám něco nedefinovatelného říkalo, že se nemáme bát a přitahovalo nás to dovnitř.

Tak jsme vešli a prohlíželi si různé zajímavé věci. Pan majitel se nám nepokoušel ani za každou cenu něco vnutit a tak to vypadalo, že odejdeme. Patrně ale v tu správnou dobu, těsně před naším odchodem, nám něco nabídl. Vonný kámen z nasákavé keramiky. A k tomu se velice zajímavě rozpovídal, že nakonec nešlo odolat. S odstupem času musíme říct, že daná věc funguje a jsme spokojeni. Ale o to tady tak úplně nejde.

My jsme mu zase sdělili, že rádi cestujeme a vozíme si sebou cestovatelský deníček, do kterého kromě našich zápisů, sbíráme razítka. Pan obchodník se omluvil, že nemá při sobě takovou věc, ale napíše nám tam na památku vzkaz. Poté, co se tak stalo, jsme byli nadšeni i překvapeni. Dostala se nám však informace, že se jedná o pozdrav v thébštině. 

S tím jsme se rozloučili a pokračovali v toulkách po Českém Krumlově. Nápis jsme nejenom ten den, ale i v době následující ukazovali a žádali o pomoc s překladem či rozluštěním. Ale nikde jsme nepochodili. Krásné sny o tom, že se dozvíme, co nám chtěl dotyčný říct, se brzy rozplynuly. Vzpomínáme si, že by tam měla být naše jména (Pavlína a Pavel), čemuž nasvědčují podobné znaky. Zajímavé je také to, že pisatel neskládal jednotlivé znaky pracně, ale postupoval při psaní bravurně a zručně. Vůbec neváhal, dobře věděl, co píše.

Rady typu, že si máme vzít k ruce Rosettskou desku či nějaké jiné pomůcky luštění starých písem a jazyků, nám také moc nepomohly. Několikrát jsme se též dozvěděli, že si z nás dotyčný udělal legraci nebo že se jedná o jeho vlastní šifru. Dost lidí však též tvrdilo, že by to přeci jenom mohlo něco znamenat, jenom je potřeba najít toho správného člověka.

Tak se obracím na vás. Věřím, že se nejedná o skutečnost, kterou nelze vysvětlit z pohledu našeho světa, protože se odehrála někde jinde, kde patrně platí jiná pravidla, a tudíž to bude pro někoho jednoduché.

*

Na návštěvu Českého Krumlova vzpomínám velice a rád a již jsem tady něco napsal:https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=740364

A také zaveršoval: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=734155

**

Do diskuze mi nejde vložit obrázek, tak jsem zvolil doplnění svého článku  Hned dva čtenáři mi poslali e-mail s vysvětlením, že se jedná o Andělskou abecedu (Thébská) a odkaz na dané stránky. 

Poděkování tedy patří Mírovi i Jirkovi.