Teplickou termální vodu možná kdysi ochutnali Keltové i Římané a po nich mnoho dalších slavných a významných lidí. Nám se to ale nepodařilo, i když jako teplický rodák bych si to určitě zasloužil.
U Pravřídla, nejstaršího a nejsilnějšího teplického pramene, byly nalezeny keltské i římské mince a také nějaké šperky, které možná do vody kdosi vhodil jako poděkování za její léčivé síly. Podle toho lze usuzovat, že to tady znali již před naším letopočtem.
Podle legendy kronikáře Václava Hájka z Libočan byl ale pramen na místě budoucích Teplic objeven o něco později. Roku 762 našeho letopočtu se o to zasloužilo jisté prasátko, které si tady vyléčilo své kulhající kopýtko. Kdo zavítá do Teplic do uličky proti děkanskému kostelu, nemůže pochybovat o pravdivosti legendy. Výklenek s keramickým reliéfem hlavy prasátka, ze které vyvěrá nejstarší pramen Teplic, mluví za vše. Prasátko se krásně usmívá, tudíž se asi vyléčilo, ale jak nakonec skončilo se nikde neuvádí. Já bych si tipnul, jak dopadl teplický hrdina, ale možná bych už nesměl nikdy do svého rodiště. Ale není mi známo, že by v té době převažovali v Teplicích vegetariáni.
Keltský či římský pomník jsem tady neobjevil, ale další prasátko ano. Zdobí například Jubilejní kašnu, zvanou též Kolostůjova, umístěnou v Lázeňském parku.
Teplice, nacházející se v kotlině mezi masívem Krušných hor a Českým středohořím, nedaleko od hranic s Německem, jsou patrně nejstaršími lázněmi v České republice a určitě se řadí i mezi nejstarší ve střední Evropě.
Česká královna Judita, císařovna Sissi, carové Petr I. Veliký, Mikuláš I. i Alexandr I., císaři František Josef I. a Vilém I. nebo umělci Johann Wolfgang Goethe, Ludwig van Beethoven či Fryderyk Chopin. Neduhy všeho druhu pomocí místních pramenů si zde léčili obyčejní lidé i vybraná společnost.
Léčili se tady však během konfliktů také kupodivu soupeřící strany. Patrně tehdejší doba přála galantním skutkům, jelikož bylo dost dobře možné uzdravovat se a popíjet s člověkem, se kterým se zanedlouho dotyčný potkal na bojišti. Alespoň tak se na tom tenkrát domluvila rakouská císařovna Marie Terezie a pruský král Bedřich Vilém II. Pramenitá voda v Teplicích totiž velmi dobře působila při hojení ran a neduhů z dlouhých vojenských pochodů.
A jak jsem se tedy vypořádal s tím, že jsem neochutnal zdejší prameny? Nakonec jsem našel řešení v restauraci místního pivovaru Monopol. Voda měla trochu jinou barvu, ale chuť byla podstatně lepší.
V Teplicích a okolí jsme navštívil i další zajímavá místa.
Duchcov a Giacomo Casanova: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=778407
Zajímavý střet kultur nebo proměna Teplic: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=778632
Pavilon Reinerovy fresky v městečku Duchcov: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=778732
W. A. Mozart v Teplicích: https://pavelliprt.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=778793
