Dobromysl má pro svou chuť či vzhled mnoho lidových názvů - divoká či zimní majoránka, voněkras, červená lebeda nebo prostě dobrá mysl či dobráček. Mnoho lidí ji sice zná, ale přesto netuší co to Dobromysl vlastně je.
Oregano a Dobromysl, stejná bylinka, jejíž výstižný a krásný český název jsme nesmyslně vytěsnili. Patrně proto, že to nezní tak světově. Přitom tato úžasná rostlinka již od dávných dob umí léčit naše tělo i duši a vyhnat z nás špatnou mysl.
Dobromysl obecná (origanum vulgare), vytrvalá keříčková rostlina s příjemně aromatickou vůní a mírně nahořklou chutí, patřila dříve mezi tzv. svatojánské kvítí a byla jí přisuzována léčivá, mnohdy až kouzelná moc, jelikož se věřilo, že dobromysl uchrání před „zlou mocí“. Kdo tomu věří i dnes, ví, že ten správný čas právě nastal. Nejvíce kouzelné moci nám dá totiž dobromysl natrhaná o Svatojánské noci, tj. z 23. na 24. června. Se svátkem sv. Jana Křtitele jsou spojeny četné lidové legendy. Babky kořenářky sbíraly v tento čas tzv. svatojánské býlí, devět různých druhů koření natrhaných na devíti různých místech. S jeho pomocí bylo možné se ochránit před nemocemi, od uhranutí i zlých myšlenek.
Ale proč mluvit v minulém čase? Zajímavé a voňavé bylinky působí magicky na své okolí i dnes. Stačí se jen umět dívat a vnímat. Třeba zmíněnou dobromysl není nutné složitě a dlouho hledat. Jedná se o hojně rozšířenou rostlinu, kterou lze spatřit na stráních a pasekách, v křovinách, ale i na okrajích lesů. A samozřejmě také mnoho zahrádek je ovládáno těmito magickými bylinkami. Většinou se jim daří dobře, jelikož nepotřebují zalévat. Často zde dobromysl roste planě nejenom na květinových záhonech, ale i ve skalkách a po zídkách. V létě vytváří její drobné, nachově růžové květy zajímavé kobercové trsy, které krásně voní.
Dobromysl se využívá jako koření i léčivá bylina. Svatojánská noc je jenom jedna a tak snad zmíním doporučení sbírat tento skvost kolem poledne a to v červnu a červenci. Avšak my ji trháme i dříve na jaře, jen co se objeví na zahrádce. A pokračujeme v tom, dokud nám chutná.
Z odborného hlediska lze zmínit, že působí jako přírodní antioxidant, podporuje funkci střevního traktu, žaludku, jater i horních cest dýchacích, reguluje krevní tlak a přispívá k normální činnosti kardiovaskulárního systému. Obecně lze říct, že tato bylinka posiluje obranyschopnost organismu, má dezinfekční a protizánětlivé účinky a pomáhá s kvalitním spánkem. A dalo by se pokračovat v příznivých účincích. Co člověk, to jiné pocity. Nic se však nemá přehánět. Myslím tím dlouhodobé nebo příliš časté užívání. S navozováním dobré mysli by měly být také opatrné těhotné ženy.
Ale většina lidí tuto bylinku zná a užívá především při vaření. Oregano je součástí provensálského koření, bez kterého se neobejdou nejenom ve francouzské kuchyni. Italové, Řekové i další středomořské národy si bez oregana nedovedou dochucování jídel představit. Pro umělecky nadané lidi bych snad ještě zmínil, že nať této bylinky obsahuje také barvivo, které se v minulosti používalo například k barvení ovčí vlny. To však nemám vyzkoušeno. Kdo by chtěl dobromysl sušit a použít do ozdobných kytic, je dobré ji seřezávat v květu, kdy je nejaromatičtější.
Na internetu i časopisech se objevují různé recepty na odvary a čaje. Je to podobné, nať čerstvou či sušenou zalijeme horkou vodou a necháme zhruba 15 minut louhovat, poté nápoj přecedíme. Jenom bych podotknul, že pod pojmem nať je myšlena celá nadzemní zelená část, bez květu. Je možné také spařit dobromysl spolu s mátou, žebříčkem, třezalkou i heřmánkem a přidat do koupele, která pomáhá mimo jiné k dobrému spánku. To ale s příchodem dnešní Svatojánské noci nepotřebujeme, jelikož na nás čekají kouzelné a mocné svatojánské bylinky, které jsou v plném rozpuku. Kouzelné opojení sálá všude okolo a ve vlahém vzduchu je něco zvláštního.
A jaké že je to Svatojánské býlí? To záleží na každém, na možnostech a především na botanických znalostech. Co člověk, to může být různá kombinace, například bazalka, černobýl, devětsil, divizna, dobromysl, heřmánek, chrpa modrá, jitrocel, kapradí, kohoutek, libeček, majoránka, máta, mateřídouška, netřesk, rmen, obchodník, řebříček, šípková růže, třezalka, úročník, vachta trojlistá či zvonek. Důležité však je, že musíme trhat v naprosté tichosti, nesmíme promluvit, ani se přitom ohlédnout, jinak by bylinky ztratily čarovnou moc. A to by byla škoda. Svatojánská noc je opředena zvláštním mystériem, otevírají se brány mezi světy a ze země vyvěrá mocná energie. Věnec či kytice z devatera kvítí splní tajné přání, může být prostředkem k neviditelnosti, umí přivolat lásku či najít ukrytý poklad, uchránit před uřknutím nebo očarovat jinou osobu.
