„Lepší je mít jednu super píseň než deset průměrných“. To řekl kdysi Slávek Janda, frontman skupiny Abraxas a určitě věděl, o čem mluví.
Dříve narozeným není třeba vysvětlovat, co se skrývá za názvem Abraxas. Kdysi dávno (v době kamenné, jak občas poznamenává moje dcera) jsem navštívil několik koncertů této české rockové skupiny, která vznikla v roce 1976. Jejich hudba se mi tenkrát líbila možná i proto, že v počátcích se nechala částečně inspirovat skupinou Pink Floyd.
Československá kapela Abraxas a mexicko-americký hudebník Carlos Santana. Nevím, zda se někdy potkali, ale název skupiny má cosi společného s druhým albem (Abraxas - 1970) zmíněného muzikanta.
Abraxas hrál zpočátku ve složení: Slávek Janda – zpěv a kytara, Miroslav Imrich – zpěv, Ivan Sekyra – kytara, Jiří Cendra – klávesy, Antonín Smrčka – basová kytara a Ivan Pelíšek – bicí.
Sestava se v letech následujících začala proměňovat, Slávek Janda však zůstával. V roce 1989 přišla sametová revoluce a odešel Abraxas.
Naštěstí se nejednalo o definitivní konec, o čemž jsme se mohli přesvědčit v Benešově uplynulou sobotu. V příjemném klubovém prostředí Max Beer Baru jsme si vychutnali úžasnou muziku této naší rockové legendy. Trio ve složení Slávek Janda, Ivan Doležálek a Zbyněk Husa nám naservírovalo k pivečku jejich známé vybrané hudební lahůdky i nám ne zcela povědomé písničky z dob, kdy jsme dění ve skupině nesledovali. Frontmanovi kapely táhne na jednasedmdesát, ale pořád „válí“. Příjemný večer, líbilo se nám.
Je jasné, že každý nemusí být abraxasový, ale některý z jejich hitů určitě někdy slyšel: Země se točí dokola, Nekonečný boogie, Zoo, Manéž, Box, King Kong, Poprvé, Obyčejnej svět, Karel drogy nebere,…
A nakonec krátké video z koncertu:
