Unie a křivé banány.

V přídi lodi je trhlina. Cestující, kteří se nacházejí na zádi se utěšují: „Tohle není náš průšvih, ta díra není na naší straně!“ a z vesela dál užívají krás plavby. Loď Evropa je daleko od potopení se.. nadějí je okamžik, kdy si všichni cestující uvědomí, že trhlina, kterou nyní představuje průšvih v podobě imigrační krize, je společným průšvihem. Průšvihem, který nezmizí, když se k němu nebudeme hlásit, který nezmizí ani skokem přes palubu.

Byrokraty v ČR nechceme!

Jednou z nejspíš oprávněných kritik na fungování Evropské unie je bezpochyby byrokracie. Byrokracie, pojem v našich končinách doposud neznámý, nabývá v podobě některých nařízení obludných rozměrů. Skutečnost, že po rozbalení balíčku s označením máslo, vybafne na spotřebitele skutečně máslo, zavání ohrožením lidských svobod a práv, v tomto případě práva na dobrodružství. Ještě horší pak je nařízení o zakřivení banánů (jedna z norem, určujících jakostní třídy: posuzuje délku na vnější straně trsu a šířku na příčném řezu uprostřed plodu – pozn. aut.), to už vzhledem k závislosti hospodaření České republiky na produkci banánů z našich plantáží zavání doslova snahou a rozklad našeho hospodářství.

Dotace si nechte, my máme víčka!

Je zrůdné, že bohatší státy v rámci Evropské unie, zcela nezodpovědně cpou těm chudším finanční prostředky v podobě dotací. Česká republika má občas potíže s čerpáním dotací, to ovšem pouze a jen proto, že úředníci v Bruselu si neuvědomují, jak složitý proces je finance z dotací ještě před jejich obdržením, alespoň z části, rozkrást. Díky těmto „malým domů“ pak mohou někteří euroskeptičtí politici poukazovat (s lehkým přimhouřením oka.., obou očí.., no raději obě zavřít nad základy matematiky) na rozdíl mezi tím, co z EU obdržíme a tím co nás stojí, jako rozdíl nevýhodný pro naše právem rozhořčené občany. Platíme Brusel z našich daní, místo abychom na něj sbírali víčka.

Nebo jinak – nám dotace, vám imigraci

Vystoupíme z EU, zavřeme hranice a postavíme (hodně vysoké) zdi. Skvělé řešení uprchlické krize a navíc, stejně k nám žádní uprchlíci nechtějí, tak proč nám je pořád někdo cpe? Možná nám sice bude lehce vadit, že se nám za těmi zdmi tak trošku hromadí mrtvoly, ale ten pocit bezpečí je zkrátka k nezaplacení. Samozřejmě, že jsme věděli, že vstupem do evropského společenství nám vznikají také nějaké závazky, ale nikdo nám neřekl, že těmi závazky by mohl být společný postup k řešení imigrační a s ní nutně spjaté humanitární krize. Jakou roli v těch slovních spojeních vlastně hraje to slovo krize?

Prostě se nedivte vy slavní „eurohujeři“, že s tou vaší EU nechceme nic mít, už jen pro tu ekonomicky nenahraditelnou produkci z našich banánových plantáží.

PS: Pokud bychom na sklízení banánů zaměstnali nějaké imigranty, dostaneme na ně dotace?

Opatrujte se ?