Muchova Epopej se vrací do Krumlova. Je to definitivní návrat?

Slovanská epopej míří do Moravského Krumlova. Pražské zastupitelstvo udělalo nečekaně vstřícný krok, jen Udženija zuří. Co znamená návrat Muchových pláten do malého jihomoravského Krumlova? A co přijde dále?

Pražské zastupitelstvo posvětilo žádost Moravského Krumlova o zapůjčení Slovanské epopeje. Ta se příští rok odstěhuje na pět let do tamního zámku. Místní si dělají dokonce naději na trvalý návrat. Možné je vše a určitě by si to zasloužili. Rozhodně by to pro pětitisícové městečko v severovýchodním cípu Znojemska byla velká vzpruha. Co vůbec pro Moravský Krumlov Slovanská epopej znamená? Bude to definitivní návrat? A o co říká dočasný návrat epopeje do Krumlova o pražské politice?

Pro Moravský Krumlov je návrat souboru Muchových pláten velká událost a také zadostiučinění. Epopej tu totiž byla doma takřka půl století, nejprve ukrytá před nacisty, později před pohrdáním komunistické vládnoucí garnitury. Říká se, že nebýt Krumlováků, Muchova epopej už by nejspíš nebyla. Je to symbol, který zůstal s Moravským Krumlovem spojený, i když mu ji odvezli.

Odvezli si ji v roce 2011 do Prahy. Alfons Mucha totiž ve své závěti daroval soubor obrazů hlavnímu městu. Bohužel, přestože epopej tehdejší vedení Prahy horlivě uchvátilo a převezlo si ji domů, v Praze byla epopej vystavena plátna jen chvíli. Zato ale odcestovala na čas do Japonska, čímž představitelé Prahy tak trochu popřeli důvody, proč si epopej chtěli odvézt do svého města. Minulý rok byla epopej ještě k vidění v Brně při příležitosti oslav vzniku naší republiku. Jinak ležely monumentální plátna srolované v depozitáři.

Do Krumlova se teď epopej vrátí po více než osmi letech. Dlužno dodat, že krumlovští se svého boje o epopej nikdy nevzdali.

Mucha odkázal své dílo Praze, nicméně ta dosud nesplnila podmínky, které uvedl autor v závěti, a nevytvořila pro epopej požadované výstavní prostory. Naproti tomu Moravský Krumlov se opravdu snaží. Rekonstrukce zámku není žádná malá věc. Navíc byla rekonstrukce dlouho blokována ze strany soukromého vlastníka, slovenské Incheby, která nejevila vůli do zámku investovat a spíše to vyznělo jako spekulativní nákup nemovitosti, tehdy myslím za korunu. Epopej pak byla jen rukojmí, který hrál Inchebě do karet. Přesto se podařilo, město zámek koupilo a pustilo se v rámci možností do oprav. Letos začala komplexní rekonstrukce zámku za 150 milionů a kvůli samotné epopeji musí dojít ještě na speciální úpravy v úhrnu za dalších 40 milionů.

Navíc, osobně se domnívám, že ani odkaz v závěti nutně neznamená, že dílo ve vlastnictví Prahy nemůže být v dlouhodobé zápůjčce v jiném městě. Je to věc domluvy a vlastně i svým způsobem lidského přístupu.

Proto bych rád ocenil postoj pražských radních, potažmo pražského zastupitelstva, v čele s primátorem Hřibem. Nestává se moc často, aby se politici chtěli sami dobrovolně vzdát podobných pokladů. Zkrátka, to, co udělali politici vládnoucí pražské koalice, je ojedinělé gesto, projev otevřenosti, pochopení a sounáležitosti. Nemuseli to totiž dělat. Osobně to beru tak trochu jako nestandardní úkaz na tuzemské politické scéně. Beru to jako novou kvalitu politické kultury.

Pravda, z opozičních řad se ozval nesouhlas. Nejhlasitějšími odpůrci byli zastupitelé Jan Wolf a Alexandra Udženija.

V zásadě bych chápal postoj Jana Wolfa. Zastává názor, že si Alfons Mucha výslovně přál, aby byla jeho plátna vystavená v Praze. Dokonce přišel s tím, že má k dispozici Muchovu korespondenci, ve které se Mistr svěřuje, že by svá díla nejraději viděl na zámku ve Zbraslavi. Právě to je varianta, o kterou lidovec Wolf dlouhodobě usiluje. Na druhou stranu, momentálně jde o zápůjčku, tedy ani tato vize nemusí být nakonec nesplnitelná.

Méně už chápu komentář zastupitelky ODS Udženije. Její tvít by leckdo mohl pochopit jako projev arogance, když v jedné větě křičí o ostudě pro Prahu a současně smete dlouholeté úsilí Krumlováků o opravu zámku, který je podle ní zchátralý. Nevím, nevím, neznalost poměrů není dobrá vizitka pro vrcholovou političku, snad tím Praha neutrpí další ostudu. Rozhodně mi ale přijde zbytečné, aby pražská zastupitelka tímto způsobem ještě víc popouzela proti Praze obyvatele vzdálenějších regionů.

Nechme politiku.

Epopej je nesporně magnet pro turisty. Ať si říká, kdo chce, co chce. Oprávněná otázka je, nakolik je epopej pro Prahu z tohoto pohledu strategická. Pro Moravský Krumlov zcela určitě. Pamatuji si, že v první dekádě milénia, tedy někde mezi roky 2000 až 2010, byla roční návštěvnost Slovanské epopeje malinko přes 20 tisíc lidí. To je pro Prahu zanedbatelné číslo a vlivem přesunu epopeje do jiného regionu určitě o své návštěvníky nepřijde.

Pro Krumlov je to však věc celkové životaschopnosti turismu a lokální ekonomiky. Poté, co si epopej odvezli do Prahy, místní ekonomika navázaná na turisty zkolabovala a padla prakticky na nulu. Chápete, nula. Nebudu to rozpitvávat a snad jen zmíním, pochmurně a tak trochu symbolicky, že z tamního hotelu Epopej se kvůli odlivu turistů stala po čase ubytovna.

Dvacet tisíc návštěvníků je pro malou lokální ekonomiku opravdu dost. Troufnu si tvrdit, že v současnosti je potenciál epopeje dokonce vyšší. Samozřejmě záleží, jak se celá věc uchopí.

Pokud uvážíme, že jen za posledních pět let se počet ubytovaných hostů v Jihomoravském kraji zvýšil o třetinu (aktuálně více než 2 miliony), můžeme předpokládat i nárůst lokální návštěvnosti Moravského Krumlova. Cestujeme čím dál více a domácí turistika zažívá v posledních letech velký rozvoj. Navíc, CzechTourism jasně deklaroval, že se chce více zaměřit na podporu regionů a více podporovat směrování turistů do regionů mimo Prahu.

Dvacet tisíc návštěvníků ročně je tedy jen odrazový můstek. Klidně to může být i jednou, možná dvakrát tolik. Důležité je, aby se vytvořily smysluplné a atraktivní produkty, které budou stavět na Slovanské epopeji, ale i doplňkových možnostech, jako je kultura, čím dál oblíbenější vinařská turistika nebo cykloturistika. Slovanská epopej je natolik významná, že překračuje hranice Moravského Krumlova. Nijak tím nechci Krumlovu ubírat, naopak tím chci říci, že má potenciál tvořit jádro nabídky širšího Brněnska, Znojemska, případně vytvořit ucelený produkt ve spojení se sousedními Ivančicemi, rodištěm Alfonse Muchy.

Kromě turistického potenciálu a příležitosti pro rozvoj Moravského Krumlova mi osobně na celé věci přijde skvělé ještě něco. Slovanská epopej může totiž ukázat, že se politici umí domluvit a projevit pochopení pro nároky a potřeby méně rozvinutých regionů. To se týká samozřejmě více pražských politiků, než těch z jihomoravského Krumlova. Moravský Krumlov ovšem zase může ukázat, že i malé město může svým odhodláním a úsilím dokázat velké věci, a hlavně že se dokáže postarat o památku světového významu.

Slovanská epopej se tak může stát svého druhu novodobým symbolem.

Držme si palce.