Současnou, do sebe zahleděnou společnost, vyléčí jen již opravdu velký políček...

Naše civilizovaná vyspělá společnost má již všeho tak velký nadbytek, že si v podstatě ničeho nedokáže opravdu vážit. Osobní kontakt je nahrazován virtuálním. Opotřebené, nebo rozbité věci se rovnou vyhazují a nahrazují novými...

Dnes si po delší době dovolím zamyšlení z hodně velkých výšin, vrátím se ke globalismu. Inspiroval mě k tomu nejen můj současný pobyt na druhém konci Země ve vztahu s tím, co se například aktuálně řeší v naší pidi zemičce a k čemu se i já rád velmi aktivně vyjadřuji...

Na Zemi tři čtvrtiny lidstva strádají, nedostává se jim základních životních potřeb a přitom otročí na tu zbylou vyspělou čtvrtinu populace. Peněz je dnes v oběhu tolik, že spoření nedává žádný smysl, naopak vše je směřováno k neúměrnému zadlužování. Peníze se dají dnes půjčit bezúročně a úspory naopak ztrácejí na hodnotě. Toto ovšem platí pouze v té vyspělé "nenažrané" části světa.

Naprostá většina obyvatel přestala přemýšlet, tj. používat zdravý selský rozum. Ta samá většina obyvatel si to ale samozřejmě v žádném případě nepřipouští. Vždyť jsou to vzdělaní, inteligentní lidé, mají důležité postavení ve společnosti, zdánlivě i o mnohém rozhodují... Zároveň jsou to ale lidé, které zcela pohltil konzum, reklama, propaganda, honba za mamonem, kariérou...

Proto také ta naše vyspělá, přetechnizovaná, otrokářská západní společnost i přirozenou cestou vymírá, na rozdíl od té, co na nás ve skutečnosti otročí a která ve své podstatě ale stále ví, co je to štěstí, umí se radovat z naprostých maličkostí, umí vyžít s naprostým minimem, přitom od rána do noci, den co den opravdu tvrdě maká. Přesto právě je často naše vyspělá společnost "nadlidé" nazývá čmoudy, negry, ráda by je dokonce semlela do masokostní moučky apod.

Přitom všechno toto už jsme v historii lidstva mnohokrát zažili a stále opakujeme stejné chyby. Co bylo ještě před 50-100 lety chápáno jako hřích, je dnes běžnou součástí našich životů a tak dnes nemůžeme někomu říci že je lakomý, protože lakomství je zákon současné ekonomiky. Nestřídmost se změnila ve vyšší životní úroveň, závist se změnila v boj o spravedlnost, hulvátství se dnes pokládá za svobodu projevu, lenost se změnila v sociální dávku, otrokářství se dnes nazývá zeměmi třetího světa...

Všechno co nás dnes obklopuje již nemá s reálným životem nic společného. Svět zcela pohltily nadnárodní koncerny, které vlastní hrstka těch nejbohatších lidí na světě. Tyto lidi většinou nenajdeme ani v žebříčcích Forbesu. Přesto oni skutečně ovládají svět a ve své podstatě vlastní i každého z nás. Z toho pohledu nejsou mimochodem politické šarvátky a hašteření v naší pidi zemičce vůbec podstatné, naopak, jsou naprosto bezvýznamné. Je úplně jedno kdo sedí na Pražském hradě, nebo ve Strakově akademii. Dokonce je jedno kdo sedí v Bílém domě, nebo Kremlu. I tito lidé jsou stejně ovládáni skutečnými vládci Země. Všichni vč. politiků jedeme podle předem nastaveného scénáře. Svět politiky tudíž není ničím jiným, nežli bezvýznamným, bezduchým divadlem snažícím se zakrýt skutečnou podstatu o dění v globálním světě. Toto je také asi jediný zásadní rozdíl mezi dobou před cca 80. lety, kdy to ve světě opravdu pořádně řachlo naposledy a dneškem, kdy je svět naprosto globalizovaný a vzájemně skrz na skrz provázaný.

To jak strašná a co všechno přinesla II. světová válka, co jí předcházelo a co následovalo dnes ve skutečnosti zajímá hodně málo lidí, skoro nikdo si to již nepamatuje a to je problém asi největší. Proto se náš přetechnizovaný, amorální svět řítí přímo do podobné světové katastrofy, ale bohužel je to zaprvé neodvratitelné a za druhé strašně potřebné, aby zas začala platit základní pravidla. Např. aby jsme opět začali rozlišovat mezi dobrem a zlem, krásou a ošklivostí, pravdou a lží... Aby jsme skutečně zas začali používat zdravý selský rozum a začali i o zdánlivě banálních věcech přemýšlet. Člověk který přemýšlí si klade spousty otázek a hledá na ně odpovědi. Neřídí se reklamou, propagandou, nenechává se strhnout davem, utváří si na základě poznatků vlastní názory tj. nepotřebuje k životu ani vůdce, ani žádné jiné našeptávače. Ano občas se i zmýlí. Ale to i ti vůdci, že? 

Válka mnohé z toho vyřeší, přinese nový životní směr, naději na lepší svět. A opět to bude nějakou dobu nejspíše fungovat. Než se ta nová společnost, ten nový řád opět přežije a vyčerpá. A tak to půjde pořád dokolečka. Ještě před takovými 10 lety jsem si myslel, že něco podobného jako 3. světová válka je dočista něco nemožného. Že jsme již přeci dostatečně ponaučeni. Dnes přestávám věřit v dokonalost naší vyspělé civilizace. Naopak začínám mnohem více vnímat její problémy a nedokonalosti, velmi mírně řečeno. I já jsem ale její součástí, byť snad tou, co alespoň trochu přemýšlí a nenechává se tolik ovlivňovat konzumem a propagandou. Já vím, to si ale vlastně myslíme všichni... 

A příště se zas nejspíše snesu zpět do přízemí české politiky a budu zas dál hašteřit...