Jsou záporné úrokové sazby nebo deflace cestou k prosperitě?

Cestou k prosperitě, evoluci, nebo revoluci? Kam se ve skutečnosti řítí náš, myšleno světový ekonomický a hospodářský systém? Jsou záporné úrokové sazby známkou fungující ekonomiky? Je tou správnou známkou deflace ekonomiky?

Je hospodářský růst, tažený především faktory spojenými s deflací ekonomiky a zápornými úrokovými sazbami dlouhodobě udržitelným, zdravým růstem? Nebo je to celé jenom hodně nafouknutá bublina těsně před splasknutím, nebo prasknutím?

Žijeme rádoby v kouzelné době. Zboží, služby nám zlevňují, mzdy se přitom zvyšují. Půjčit si je možné dnes v podstatě na cokoliv a téměř, nebo zcela bez úroků. Banky nebo státy si dnes již běžně půjčují se zápornými úroky. Takový je ve vyspělém světě neuvěřitelný přebytek jak peněz, tak zboží, energií i služeb.

Nezaměstnanost se blíží k nule, je přebytek pracovních míst. Přesto máme panickou hrůzu z imigrace. Vlády, centrální banky, trh, zkrátka všichni nás motivují a nutí ke stále větší spotřebě. Opravdu se ale jedná o ráj na Zemi? Má cenu se obávat rychle blížící se neradostné budoucnosti a nebo je lepší všechno hodit za hlavu a žít zdánlivě bezstarostnou přítomností?

Já vím prázdniny na krku, okurková sezóna v plném běhu, to jsou ale starosti... Ale schválně, do jaké ze dvou skupin se řadíte právě vy? Do té co co žije přítomností a nebo do té co myslí i na budoucnost? Jak vidíte vy tu budoucnost?