Pokrytectví vládne světu povýšené na zákon

Je tomu šedesát pět let, co je slušností říkat místo židé izraelité, padesát let jsou z amerických černochů  afro-američané a dvacet tři let, co se z Cikánů stali Romové. Původní  stovky let používané označení se stalo nepřípustným a podobný projev je označen za rasismus, ale je tomu opravdu tak ?

Dnešní svět je zcela nakažen xenofobií a oslavované prolínání kultur se stává pouze vrcholným projevem pokrytectví euro-americké kultury, za nímž se velmi často skrývá rasismus v té nejodpornější podobě.

Francouzi neumí najít společnou řeč s přistěhovalci z Afriky, ale nás odsuzují za rasismus vůči Romům. Němci mají problémy s tureckou menšinou, Britové marně bojují s islámským extremismem. Američané již více než deset let mají ve věznici na Quantanamu  ve vazbě islamisty, které nejsou schopni ani odsoudit, jejich  tajné služby sledují své spoluobčany při elektronické komunikaci všeho druhu, ale to jim nebrání posuzovat naší demokracii.

Za vším je naše pokrytectví, které je povýšeno na zákon.

Je protizákonné zveřejňovat tváře zlodějů  v obchodech na internetu nebo na vývěsce obchodu.     Je protizákonné zveřejňovat platy pracovníků státního zastupitelství, byť oni s tím dali souhlas.         Je protizákonné umístit na internetu veřejné zasedání zastupitelstva obce či města.                     Nejrůznější absurdity neberou konce a autor nebo viník se vždy tak nějak ztratí.

Jediným skutečným řešením všech výše uvedených absurdit je omezit zásahy států do osobního života, celkově roli státu ve společnosti začít minimalizovat. Je na čase začít věci nazývat pravými jmény.

Nestanu se rasistou použiji-li slova cikán, ale budu rasistou, když příslušníkovi této menšiny odmítnu dát práci kvůli barvě pleti Nebudu rasistou, když řeknu že 30 % všech udělených Nobelových cen obdrželi lidé hlásící se k židovskému původu. Nebudu rasistou jenom proto, že uznám, že v plavání a v technických disciplinách kralují běloši, v běhu a rychlostních sportech černoši a ve stolním tenise a badmintonu vládnou asiaté.

Nemůžu přeci být obviněn z diskriminace, když budu hájit přirozenou  roli muže a ženy ve společnosti, místo nesmyslného kvotování funkcí v parlamentu nebo ve vedení společností. Ale musím bojovat za to, aby ti, co tuto práci chtějí dělat,  měli stejné podmínky a stejné možnosti.

Pokud si tato "vyspělá" společnost neuvědomí, že pokrytectví a formalismus ještě nikdy žádný problém do koce nedořešilo, je odsouzena k zaslouženému zániku.