Vláda vyhlašuje konec šetření

Přesně podle hesla "tonoucí se stébla chytá" vyznívá obrat ministra financí a předsedy vlády. Stát přestane šetřit a naopak začne s podporou investic, mávnutím kouzelného proutku se změní  pokles HDP v růst. Firmy začněte investovat,  občané začněte utrácet, protože výnosy z dluhopisů nás už nezachrání. A navíc volby do sněmovny se proklatě rychle blíží.

Jenže firmy bez odbytu  financovat investice  nemohou,  ekonomové firem mnoho let byly nuceni majitelům přínos investic dokazovat nepřiměřeným nárůstem objemu výroby, obratu a zisku. Ale růst není nekonečný a vše  dnes končí v odbytové krizi. Státní zdroje podpor vysychají a  podniky jsou přímo závislé na spotřebě ze našich  a zahraničních spotřebitelů.   

Stát nedělal poslední roky nic jiného než systematicky likvidoval spotřebu obyvatel a banky mu v tom byly více než vydatným pomocníkem. Dnes mu jde naopak  o úspory v bankách, při dnešních úrokových mírách už daňové příjmy státu z bankovního sektoru přestávají být zajímavé. DPH  je daň v tuto chvíli daleko výnosnější. Je sice známa celková  výše úspor  občanů v bankách, údaj o počtu střadatelů a graf rozdělení  střadatel a výše jeho úspory už samozřejmě nikde nenajdeme. Nejde o průlom do osobních údajů jednotlivce nebo porušování bankovní mlčenlivosti , ale o to jestli je dnes vůbec reálný nárůst výdajů na spotřebu.

Problémem však  dnes je struktura vkladů, při značném státním tlaku a zvýhodňování dlouhodobých úspor - důchodového spoření, důchodového připojištění  a stavebního spoření  jsou peníze v bankách v tomto směru pro střadatele  prakticky nedostupné, nechce-li přijít o státní podporu a být penalizováni ze strany banky.  Běžné účty jsou pro střadatele dnes jednoznačně ztrátové,  což vyvolává růst  hotovosti "doma".

Strašák (byť oprávněný) neufinacovatelnosti průběžného důchodového systému a přesun části výdajů ve zdravotnictví na pacienty je dalším faktorem snižování spotřeby.

Dnes i  přes pokles úroků na hypotéčních úvěrech je počet zájemců malý. Když už o hypotéku někdo požádá,  tak ho banka většinou vyhodnotí jako příliš rizikového klienta.

V dnešní začarovaném kruhu bude velmi obtížné najít dostatek spotřebitelů  s dostatečnými finančními zdroji pro opětovný růst osobní spotřeby. Tonoucí má v ústech sice dlouhé  stéblo, ale bohužel s velmi malým průměrem než, aby měl šanci  se obratem vrátit na hladinu a volně dýchat. Nad hladinou je navíc někdo, kdo stébla programově ucpával.