Celými našimi dějinami se prolínají naše pocity ze zrady Západu a s hrůzou z přicházející východní pomoci. Ale vždy to nakonec vyřešíme sami mezi sebou Češi s Čechy.
Západ na nás zapomněl při Stavovském povstání roku 1618, Češi se s Čechy vypořádali, jak jen se patří.
Pomoci jsme se z rukou Západu dočkali po skončení první světové války, i když republiku jsme si vyhlásili vlastně sami a odměnou za bratrovražedné boje na východní i západní frontě, kde jsme statečně bojovali Češi proti Čechům, nám byla původní maďarská území.
Další zrady jsme se dočkali v Mnichově roce 1938, Západ nás opět zradil a původní maďarská území nám byla znovu odebrána a nejen to, přišli jsme i o české pohraničí zvané po tisíce let Sudety. Tentokrát jsme nemuseli bojovat sami proti sobě, nepřítel byl jasný a to tak jasný, že jsme dobrovolně vložili hlavu do východní oprátky 12.12.1943 podpisem Smlouvy o spolupráci mezi Stalinem a Benešem. Ovšem tato smlouva byla jenom přihlášením se k další západní zradě z Teheránu 1943, kde začaly přípravy na dělení Evropy po druhé světové válce. To ještě na jaře 1945 ztvrdila jednání na Jaltě. Část maďarských území se nám opět vrátila zpět, ale zaplatili jsme další ztrátou svobody. S našimi domácími nepřáteli jsme se šťastně vypořádali opět Češi s Čechy a taky trochu a navždy Češi s Böhmy.
V únoru 1948 jsme si opět zvolili "sami", budovali jsme krásné příští a nade vše nás těšil dým z továren. Západ neviděl a neslyšel přes železnou oponu, no a my - vypořádali jsme se Češi s Čechy.
Na jaře 1968 se ukázalo, že stalinští komunisté začali ztrácet půdu pod nohama , propuklo zpočátku nenápadné Pražské jaro , které bylo na konci léta díky slavné bratrské pomoci násilně ukončeno. Západ, který nám tolik fandil, nás opět zradil a nás internacionální pomoc dusila dalších dvacet let. A znovu jsme se vypořádali hlavně sami mezi sebou Češi s Čechy.
Po listopadu 1989 nás opustila bratrská internacionální pomoc, osvobodili jsme se sami a poprvé jsme zapomněli se vypořádat Češi s Čechy, Západ nám gratuloval a jenom jsme zase přišli o ta maďarská území, ale díky bohu to jsme se vypořádali Češi se Slováky a ta maďarská území zůstala alespoň našim slovenským bratrům.
Hned nato Západ přišel s další pomocí, tedy spíše s pomocí pro náš zaostalý průmysl. On tedy ten průmysl přišel postavit na nohy, ale nějak to nedopadlo. No a teď nás zrazuje náš vlastní průmysl a naše vlastní banky, jenže on už to není ani náš průmysl ani naše banky. Západu tentokrát nemůžeme nic vyčítat. No a tak je na čase se opět vypořádat sami se sebou - tedy Češi s Čechy.
A pokud by se vám tenhle fejeton zdál poněkud provokativní, tak se můžeme taky vypořádat Čech s Čechem.
