Proč musí česká vláda padnout

Hrabivost , chamtivost, nenasytnost nebo nenažranost? Na zítřejším jednání poslanecké sněmovny zřejmě vláda doplatí na svoji nejslabší stránku...

Občanští demokraté se pod taktovkou Mirka Topolánka pustili do vládnutí s velkou chutí. Po třech letech jejich vlády je však země politicky paralyzovaná, vláda není schopna vládnout, opozice si bere běžné občany, české vojáky i různé společenské skupiny jako rukojmí při zajišťování této patové situace. Tato situace je dále neúnosná, a proto je nutné vyvolat brzké předčasné volby, které rozhodnou, kdo momentálně má voličskou podporu, aby „odvládl“ zbytek volebního období. Celý tenhle pseudopuč není důkazem ničeho jiného, že Češi na nejvyšších veřejných postech nejsou ničím jiným než hloupými českými nenažranci.

Topolánkova vláda neměla špatnou výchozí pozici. V prvních měsících vládnutí jí lidé věřili, vládním stranám rostly volební preference. Bohužel, vláda „ODS plus“ velmi brzy přesunula těžiště zájmu. České vládě se přestalo jednat o české zájmy. Premiér vesele podepisoval mezinárodní smlouvy o reformách Evropské unie, ministři plácali nesmysly o svých úchvatných kvazireformách, ale ve skutečnosti se pánům zřejmě jednalo o jiný cíl – na náš účet si přivydělat. Poměrně brzy to pochopila opozice, která vládě začala závidět a tak založila tradici hlasování o „nedůvěře“ vládě. Vláda přestala žádat o důvěru, po novu opozice volá po vyslovení nedůvěry vládě.

Na přelomu roku se situace stala neúnosnou. Boj mezi koalicí a opozicí vrcholil zmražením jednání, kdy opozice naprosto pacifikovala každý vládní krok. Topolánek, povzbuzený znovuzvolením do čela ODS, s neuvěřitelnou mrštností kličkoval mezi high i low kicky Jiřího P. Přitom dokázal přijít s chytrým nápadem – protikrizovou Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Hluk okolo korupčních i pseudokorupčních aférách na chvíli utichl, když se Česká republika ujala předsednictví Evropské unii. Preference ODS stoupaly a socialisté se pokoušeli vládu znemožnit prázdnými bláboly, že „my bychom byli lepčí áno“.

Zřejmě osudovou chybu udělal Topolánek, když požádal kamaráda Dalíka, aby „pomohl“ poslanci Petra Wolfa při vysvětlování dotací pro svou firmu. Dalík svůj vliv evidentně přesvědčil, a byla na světě mafiánská aféra. Je zcela pochopitelné, a nutno říci i oprávněné, že opozice chce svrhnout vládu.

Český občan už si nejspíše zvykl, že vlády jeho země zkrátka mají jiné cíle, než je občanovo dobro. Že politici s našimi penězi nakládají jako dítě s korunou, to už je takový český kolorit – chytří hospodáři se u nás evidentně nerodí. Že Topolánkova vláda stylem hraboším pracuje na tom, aby její členové měli pod postelemi desítky nebo lépe stovky milionů v malých bankovkách, to česká veřejnost nepochopitelně, ale zřetelně také skousla. Jenže, když už kradete, kudy chodíte, vystavujete se velkému nebezpečí, že vás někdo plácne přes prsty. A to se stalo v případě kauzy Wolf-Dalík. „Hloupý poctivec“, reportér České televize, vyhodnotil, že lepší bude odvysílat senzaci, než si přivydělat. Možná je to poctivý člověk, možná mu Dalík nabídl malou satisfakci, na tom nezáleží – byla to jen epizodka. Ale byla to epizodka, která nejspíše přivede Topolánkovu vládu k pádu.

Výsledek je to pochopitelný. Smutné je, že na pád vlády doplatí kvalita českého předsednictví Evropské unii a socialistický plán na překonání krize naši zemi uvrhne do … ne, nemám pro to slušný výraz. Premiér se v médiích na poslední chvíli pokouší vyvolat paniku, že pád jeho vlády povede k české katastrofě. Bla bla bla…

Situace je jasná, opozice má ve sněmovně převahu. Je evidentní, že hlasovali-li by nezařazení podle své „nezařazenosti“, vláda padne. Ovšem, proč Vlastimil Tlustý tak nahlas vystoupil s prohlášením, že „možná“ vládu potopí? A proč se stejným prohlášením přišly ex-zelené poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová? To je totiž už posté zase ten samý zápach: hlasy nezařazených poslanců připomínají položky v aukci. A v aukci se … platí.

Umíme v naší zemi vůbec něco řešit bez korupce? Neměli bychom raději přejít na anarchistické zřízení? A chcete vědět, koho většina z vás bude volit v příštích volbách, v těch dalších, dalších a dalších volbách? Budou to opět sociální a občanští demokraté… Inu, každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.