Bez korupce do politiky? Ani ho ... dně malý úspěch

Jako loajální liberální souputník jsem v posledních týdnech tuze moc přehříval svoji šedou kůru mozkovou, že jsem ji málem připálil. Snažil jsem se přijít na způsob, jak pomoci mým oblíbeným hochům od bobří řeky, kteří si říkáme Liberálové CZ. A na něco jsem přišel. Už můj milovaný národ ani slovem nebudu přesvědčovat, že moje nebo liberální názory jsou těmi, které by měly být voleny. Tenhle národ totiž není chytrý, a děkuji bohu, že v něj nevěřím. Kdyby se totiž na nás z nebe měli dívat naši národní obroditelé, museli by hořce, hořce plakat.

Jakýmsi referenčním bodem mých úvah byla Strana zelených. Zelení před třemi lety s velkou slávou vstoupili do české vrcholové politiky, a podařilo se jim to ve volbách parlamentních, tedy úspěch to byl opravdový, nezlehčený minimální volební účastí ani kdovíjakou roztříštěností politické scény. Zelení se do sněmovny prostě protlačili mezi čtyři staré dámy českého parlamentarismu, a ať se nám to líbí či nikoli, byl to velký úspěch Martina Bursíka. Pamatujete si ale, s jakým programem tehdy Zelení prorazili?

Zelení prorazili bez programu. Možná si vzpomínáte, že Martin Bursík v nespočetných televizních diskuzích mluvil mnoha krásnými slovy o kvalitě života, o tom že čeští looseři mohou celý život jíst rohlíky s máslem, on že ale chce pro své voliče kvalitní jídlo a bla bla. Jednoduše řečeno, Bursík toho v roce 2006 řekl velmi mnoho, ale přitom neřekl vůbec nic. Zelení do poslanecké sněmovny přišli jako prázdný subjekt a koneckonců, prázdnými zůstali až dodnes. Jak je tedy možné, že měli už dva měsíce před volbami kolem šesti procent voličských preferencí a tento výsledek si udrželi i ve volbách samotných? Na co tedy čeští voliči reagují, když ne na volební program?

První aspekt, kterého jsem si všimnul, byly tuny zelených plakátů po celé zemi. Tyto plakáty sice nehlásaly jistoty, prosperitu, tlustý bachor pro každého Čecha a dokonce ani žádný ekologický zázrak. Plakáty s unuděným obličejem Martina Bursíka jednoduše hlásaly, že „Je čas volit Zelené“. Jinak nic. Vůbec nic. A přesto, k volbě Strany zelených se nechalo zmanipulovat 336 tisíc voličů. Tedy žádné ideje, žádné osobnosti, ale metry čtvereční zaplacených reklamních ploch vyhrávají. Ovšem, sama o sobě je takováto manipulace málo účinná. A proto rozumní loutkáři našeho systému vymysleli další geniální nástroj pro manipulaci s poddanstvem – takzvané průzkumy veřejného mínění.

Co je pádnějším argumentem, než „lid chce“? Nic. Jiří Paroubek, hlava všemi mastmi mazaná a podšívka všemi nitěmi podšitá, výsledky všemožných průzkumů veřejného mínění používá za každým druhým slovem. A moc dobře ví, proč. Ačkoli ho kromě vlastního břicha a mladé ženy nejspíš zajímá jen příští splátka hypotéky na byt, který mu sebrala žena stará a zhrzená, ví, že když se bude na každém kroku ohánět veřejným míněním, „český lid“ to pochopí tak, že páně Paroubkovi vůbec nejde o velepohodlné křeslo premiéra, ale o jejich dobro. Uvažující člověk by zcela jistě usuzoval na základě práce, kterou sociální demokraté odvádějí. Třeba by ho napadlo, jak dobře to s námi asi myslí, když před koncem roku málem nechali české vojáky bez mandátu v Afghánistánu, nebo že zablokovali jednání sněmovny o snížení sociálního pojištění. Uvažující člověk by sociální demokraty hnal železnou holí, kterou by pak s nevyslovitelnou chutí zarazil do té největší sociálně demokratické zadnice. (Nechce se mi to rozebírat, ale takhle by se samozřejmě uvažující člověk choval v případě všech v Česku panujících přinejmenším za posledních deset let.) Ne tak běžný český volič. Běžný český volič si řekne, že to ten Paroubek musí myslet dobře, a svůj volební lístek nabarví na oranžovo (nebo modro nebo rudo nebo fialovo) a POHŘBÍ ho v urně, kterou mu systém přisoudil, protože Paroubek přece ví, co veřejnost chce.I Martin Bursík věděl, co „lid český“ chce. Nebo přinejmenším věděl, co chce aby český lid chtěl. A tak mohl vzít balík od některého ze sponzorů, tedy zcela jistě nějaké pseudozelené firmy, a přesměrovat ho do některé z početných agentur, které se veřejným míněním zabývají s prosbou, jestli by Zelení nemohli při příštím průzkumu získat tak asi šest procent voličských preferencí. A tak měli zelení 2-3 procenta hlasů už několik let, a najednou, čtyři měsíce před volbami do poslanecké sněmovny jejich preference bez jakéhokoli důvodu poskočily na oněch šest procentních bodů. Myslete si, že jsem idiot, ale já tomu prostě nevěřím. Nevěřím tomu, že by jakákoli politická strana mohla během jediného měsíce zdvojnásobit svoje preference. A proto je můj názor ten, že tyto průzkumy si zelení zaplatili. Proč?

Myslíte si, že vás „veřejnoprávní“ Česká televize pozve do skutečné politické diskuze, když vás nikdo nezná? Nebo snad někdy v Otázkách Václava Moravce seděl zástupce ambiciózní strany, která při posledním průzkumu získala 3 procenta preferencí? A víte, odkdy Martin Bursík do tohoto pořadu chodí jako domů? Od svého volebního úspěchu? Nebo od chvíle, kdy se o jeho možném úspěchu začalo mluvit? Jak mohl Martin Bursík získat tak obrovskou popularitu během jediného měsíce? I kdyby to bylo možné, je snad uvěřitelné, že by jakákoli politická strana tak rychle zlepšila svoji pozici v době, kdy ani neprobíhala volební kampaň? Kdo z vás dá pár milionů pánům Machovi nebo Hamerskému, aby mohli zelený úspěch zopakovat? Nebo vám snad přijde, že tihle dva pánové se svými stranami prosazují méně zajímavý program než byly Bursíkovy „kvalitnější rohlíky“ v roce 2006? Nebo se opravdu pletu a zeleným v únoru 2006 opravdu začalo fandit 150000 nových lidí? Narodil se Martin Bursík jako nevlastní syn Dia?

Jsme národem, který byl velmi dlouho pod germanizačním jhem. Přes tuhou rakouskou nadvládu jsme se jako národ dokázali zvednout, prožít renesanci českého jazyka a nakonec i renesanci českého státu. Copak je z nás opravdu jen tlupa ochlastů a nenažranců, kteří se nechají ovlivňovat barevnými plakáty a údajným veřejným míněním? Copak z naší země komunisté vyhnali všechny uvažující lidi?

Nenech se vysmát, národe český! Jsi na nejlepší cestě stát se pravou banánovou republikou. Nebo snad čekáš, až vláda vydá zákaz vycházení nebo zavede právo první noci? Necháte ze sebe dělat debily tak dlouho, až z vás debilové budou?

Pokud ano, vřele doporučuji malým stranám, aby všechny svoje finance investovaly do průzkumů veřejného mínění. Pokud si zaplatíte aspoň cifru 5,5%, o zbytek se postarají média. Vážně, věřte mi. ;-)