Milan Kundera a Hugo

Kauza Milana Kundery je neustále probírána u nás i v Evropě bez ohledu na velmi neurčité důkazy. Proto si Vám dovoluji poslat malou ukázku opravdového udávání a to ani ne 20 let starého případu. Mám totiž dost materiálů z archivů StB protože jsem za totality pracoval v brněnském hotelu Continental a po zjištění, že mě pár kolegů udávalo jsem se o problematiku začal zajímat.

Jedním z důvodů proč jsem byl z hotelu vyhozen bylo to, že jsem jako recepční nehlásil hotelovým orgánům StB hosty ze SRN a dalších nesocialistických zemí, když se ubytovávali se svými příbuznými a známými zejména z NDR. V amatérsky pořízených přílohách z ofocených originálů ověřených razítkem bezpečnostního archivu Ministerstva vnitra přikládám záznam, kdy ředitel hotelu Continental ještě 1.8.1989! považoval za nutné aktivně jeden takový případ nahlásit. Čili případ udávání milionkrát jasnější než u Milana Kundery a navíc v době, kdy opravdu nehrozila žádná provokace a berlínská zeď se už chvěla ve svých základech. 

Jedná se totiž o až neuvěřitelný případ udavačství. V srpnu 1989 se dlouholetý agent StB pan MVDr. Jaromír Sedláček mohl totiž už cítit naprosto bezpečně ve své funkci neboť se pomocí smyšlených udání už zbavil svých možných konkurentů na ředitelské místo a náměstka mu dělal další spolupracovník StB ovšem bez VŠ vzdělání takže jeho pozice byla naprosto pevná. Těžko tedy říct co ho k tomuto udání vedlo. Možná se  jen  jednoho letního dne pan ředitel spolu se svou budoucí ženou a tehdy vedoucí recepce paní Pavlou Treuovou nudili a tak si řekli, že si prostě "zaudávají". Jen tak, z "plezíru".  Ale třeba jim křivdím protože potřebovali vykázat nějakou činnost a ukázat, že stojí pořád na stráži socializmu. 

Dovolte pár informací k přílohám, které mi nešly seřadit. Příloha c3 - je NÁVRH na založení spisu Hugo - ten  je sice až z r. 1989 ovšem dlouho předtím byl pan Sedláček evidován jako tajný spolupracovník Florian a zpráva o uložení tohoto svazku v r. 1988 je rukou psaná v příloze c5 - Výpis z kádrových materiálů, spolu s c4. Udání hostů z Rakouska a NDR je potom v příloze c1 a c2. Tam je také snad nyní už úsměvná poznámka "Poznatek bude předán přátelům StB NDR k využití". 

Myslím, že tohle je klasický příklad toho, jak se u nás vyšetřování zločinů komunizmu zanedbalo jednoduše proto, že nebyla po roce 1989 zřízena obdoba Norimberského tribunálu. Snad netřeba dodávat, že kdyby podobně zločiny fašizmu soudili jen němečtí soudci tak by byl Adolf Hitler spokojeným důchodcem a pár dalších zločinců by jistě ještě pracovalo někde na německých ambasádách.  Později se správný postup, kdy o zločinech mají rozhodovat neutrální soudci opět začal praktikovat u zločinů spáchaných v bývalé Jugoslávii. Takže výjimkou byly z nějakých důvodů  žel jen některé státy po roce 1989 včetně Československa. Důsledky včetně stoupajících preferencí KSČM jsou dostatečně známy. Rozhodně bychom se ale neměli vzdávat a čekat dalších 40 let na to, až se začnou řešit i tyto věci podobně jako v "případu Kundera", který navíc vůbec nic zatím o domnělé vině Milana Kundery nepotvrdil.  Snad ani není nutné dodávat, že hotel Continental byl pochopitelně později ředitelem udavačem a dalšími splupracovníky StB úspěšně zprivatizován a je dnes renomovaným hotelem s distinguovanými majiteli.

Příběh z pera mého přítele Jana Šestáka