Zlatá Sábliková – požehnání nebo prokletí ?

V sedmdesátých a osmdesátých létech jsem si říkal, že to je úžasné, že Československo má dvacetinásobné mistry světa. Tato skutečnost dávala mnoha Čechům pocit výjimečnosti – ano patříme k národům, které něco znamenají. Vždyť máme tak vyjímečné sportovce.

Slečna Sáblíková je olympijskou vítězkou. A dokonce dvojnásobnou. To je vyjímečné. Je ale ten poprask, který doprovází její vítězství opodstatněný, nebo ukazuje na to, že Česko má málo pozitivních hrdinů?

Kdybych byl člověk neznalý poměrů v ČR, dospěl bych po přečtení různých titulků v českých novinách k názoru, že:

1.  rychlobruslení je v Čechách mimořádně oblíbeným sportem již po mnoho desetiletí 
2. Sáblíková je hvězdou světové velikosti

Rychlobruslení bylo před deseti lety v ČR asi tak populární jako vepřo-knedlo-zélo v Saudské Arábii a zhruba stejně známé. Nikdy jsem si s nikým nepovídal o rychlobruslení a ani jsem nikdy nepoznal člověka, který by se o rychlobruslení zajímal. Teď se ale situace rapidně mění. Tisíce lidí najednou objevilo lásku ke sportu, který ještě před několika týdny vůbec neznali a media je v tom podporují.

Dnes jsem si přečetl, jak slečna Sáblíková je vlastně známá a jak ji obdivuje celý svět. Tady bych rád zvedl ruku a řekl: POZOR!!! Nepřehánějme to s tou světovostí. Svět o Sáblíkové neví téměř vůbec nic. A když se v Německu, USA nebo Francii dnes lidí na ulici zeptáte, kdo je Sáblíková, tak budete muset zjistit, že ji nezná, kromě fanoušků rychlobruslení, skoro nikdo. Pro zahraniční sportovní fanoušky má Sáblíková takový význam, jako pro české fanoušky vítězka závodu ve skeletonu (je to také olympijská disciplína). Víte někdo jak se ta vítězka jmenuje a odkud je?

Ony jsou totiž bezesporu sporty, kde je konkurence mimořádná  a také sporty, o které se zajímá jen pár lidí. A mezi tyto sporty patří i rychlobruslení. S výjimkou Nizozemska a ještě možná Německa, je rychlobruslení sportem okrajovým. Zlatá medaile např. v hokeji nebo ve sjezdu by pro ČR měla význam bez pochyby větší.

Mám hrůzu z toho, jak teď budou politici skutečně zvažovat stavbu haly za miliardu korun a mnozí voliči je ve své hlouposti budou v tomto záměru podporovat. V této hale bude po dobu několika let kroužit kolem dvaceti, třiceti vyvolených (tj. ca. 30.000.000 Kč na osobu), a když v tomto sportu nebude dosaženo dalších úspěchů, hala se za dvacet až třicet let zavře, protože nebude ani na rekonstrukci.

Vítězství slečny Sáblíkové je vyjímečné a svědčí o její tvrdé práci. Já si jen myslím, že my Češi někdy rádi přeháníme a tomu bych rád nastavil zrcadlo. Podívejme se vždy na skutečnost i ze strany druhé.

Na závěr bych rád uvedl, že ti dvacetinásobní mistři světa v kolové se jmenovali bratři Pospíšilové. Problém jejich úspěchu je ale v tom, že v kolové nebyla a není téměř žádná konkurence. I když tehdy v tomto sportu byla konkurence v ČR větší, než je dnes v rychlobruslení.