Západ musí vyvodit svůj díl odpovědnosti za válku v Sýrii

Podle nevládní organizace Syrian Centre for Policy Research uvedla, že v Sýrii bylo zabito 470 000 lidí a téměř polovina Syřanů přišla o svůj domov.

To je samozřejmě tristní výsledek pětiletého ozbrojeného konfliktu v Sýrii, který s ohledem na jeho internacionalizaci od samého počátku nelze nazvat občanskou válkou.

USA, ale také evropské mocnosti, Velká Británie a Francie, se pokusily, spolu se svými regionálními spojenci, svrhnout režim B. Asada. Zdá se však, že baasistický režim má nejen oporu armády, ale také širokých vrstev obyvatel, a to nejen členů jeho strany, náboženských menšin, tedy křesťanů, allavitů a drúzů a dalších, ale také významné části sunnitského obyvatelstva.

Pět let vzdorovat největším mocnostem tohoto světa, udržet si při tom důvěru vlastního obyvatelstva, a ještě přejít do ofenzivy proti rebelům, je obdivuhodné.

Zdá se, že pád Aleppa, dnes vlastně jediného významného města, které drží opoziční síly podporované zejména Tureckem, je nezadržitelný. Po dobytí Aleppa a jeho obsazení vládním vojskem se B. Asad stává opět nejvýznamnější figurou na syrské šachovnici.

V zájmu Západu je společně Asadem a s Rusy koordinovat postup proti Islámskému státu, který ohrožuje svět, a vyřešit konflikt, který ve svých důsledcích znamená vypuzování statisíců Syřanů do Evropy.

Jak je zřejmé ze zjištění Syrian Centre for Policy Research, 45 %. Míra chudoby stoupla v Sýrii jen za poslední rok o 85 % obyvatel Sýrie žije mimo své původní domovy a ve velké většině na území Sýrie pod ochranou syrské armády.

Pokud by se syrská armáda zhroutila a padl by režim B. Asada, znamenalo by to, že tito lidé by masově hledali  únik před terorem Islámského státu.  A to jistě není v zájmu Evropy.

Představitelé EU vy měli začít dělat realistickou politiku v zájmu zemí EU, která je poněkud odlišná od politik jiných států. USA, jak se zdá, přestávají mít prvořadý geopolitický zájem na Středním východě, a to z jednoduchého důvodu, že dnes už nepotřebují z této oblasti dovážet ani ropu, ani zemní plyn. To naopak EU potřebuje.

Jiří Paroubek