Vidle zpravodajských služeb do Trumpovy politiky

Úsilí amerických zpravodajských služeb (je jich prý dokonce 16) „prokázat“ za každou cenu, že ruský prezident Putin nařídil hackerský zásah do průběhu americké volební kampaně ve prospěch D.Trumpa, je stále silnější.

Je to zvláštní náhodička, že se americké zpravodajské služby, podporované putinožrouty v americkém Kongresu z obou politických stran, snaží „dokázat“, že zvolení jejich vlastního prezidenta bylo ovlivněno cizí mocí. Je to vlastně trochu nechutné. 

Je to podivná  argumentace, pokud si uvědomíme, že ruský prezident podle těchto zpravodajců disponuje tak schopnými hackery, kteří mohou nabourat i nejlépe na světě zajištěné informační systémy (nepochybuji o tom, že Američané je mají na všech úrovních skvěle zajištěné). A přitom mají být právě  tito fantomové-hackeři tak neopatrní, že nezakryjí všechny stopy, které prý vedou právě  do Kremlu. Přímo na stůl Putina...

Je to asi tak stejně  přesvědčivá konstrukce, jako byla konstrukce amerických zpravodajských služeb, když prokazovaly přítomnost zbraní hromadného ničení v Saddámově Iráku, tak aby bylo možné ospravedlnit vojenskou intervenci v této zemi. Irák se od té doby z následků  této intervence ještě nevzpamatoval a Islámský stát je pouze produktem této hloupé politiky.

Zdá se, že  tvrzení amerických zpravodajských služeb jsou zcela účelová a mají de facto zabránit D. Trumpovi v resetu vztahů s Putinovým Ruskem. O nic jiného tu zřejmě  nejde. Všechny dezinformace, které jsou v souvislosti s tím vypouštěny, a to nejen na Putina a Rusy, postrádají jakoukoli věrohodnost.

Budu velmi obdivovat D. Trumpa, pokud bude i nadále trvat na svém, protože to bude mít velice složité. Stát proti zpravodajským službám své vlastní  země, které mají nepochybně také na něj připravený pěkný fascikl, a mohou tak de facto ovlivňovat politiku Spojených států, resp. základní politickou linii své země,   bude pro D. Trumpa velmi náročné.

Už to, že USA mají šestnáct zpravodajských služeb, je informace která svědčí zejména o tom, že takovéto množství a takovouto spleť zpravodajců nelze běžnou ústavní kontrolou zástupci lidu uhlídat. Je to stát ve státě a politika se do značné míry určuje podle nich. A pokud někteří prezidenti mají zájem se z jejich vleku dostat, nemusí dopadnout zrovna nejlépe. Možná, že Kennedy byl jedním z nich, a je otázka, jak dopadne D. Trump... Každopádně má můj obdiv za velkou odvahu, kterou projevuje

Jiří Paroubek