Bývaly doby…

Aneb návrat do míst, kdy nám kdysi bylo dobře... Bývaly doby, a bylo to krátce po roce 1989, kdy jsme o dovolené jezdili k moři... Bylo  nám tehdy velmi vzácné  to,  co nám bylo po  dlouhá léta  odpíráno.  

Vidět  moře, užívat si sluníčka na mořské pláži, zaplavat si mezi skutečnými mořskými vlnami. Pak ale, jak čas plynul, jsme se polehávání na mořských plážích nabažili a vyhledávali raději poznávací zájezdy, nejraději s nějakou cestovkou a průvodcem. Ale  i  to  je už  pomalu  za námi - teď se v době dovolené nejraději podíváme  do míst, kam  jsme kdysi  jezdili s rodinou, dokud byly naše  děti  malé.

V době takzvané totality se jezdilo  do Maďarska k Balatonu, do Německa na Rujánu, nebo  do Polska k Baltu. A později, kdo  měl štěstí a získal l devizový příslib, do Chorvatska... My jsme tehdy volili Balaton, byli jsme tam dvakrát. Poprvé autobusem, podruhé už našim žigulíkem. V té době jsme si ale nejvíc užili  rodinných  rekreací v různých podnikových chatách, které podniky stavěly pro své zaměstnance.  Někdy se jednalo  i  o  rekreační pobyty  výměnné  s jinými podniky,  s pobytem na jejich chatách. Bývalo to tam levné  a  pro rodiny s malými dětmi výhodné. A tak jsme navštívili rekreační místa  na Šumavě, v Krkonoších, ve Vysokých  Tatrách,  ale  i  ty pro nás  nejbližší,  například  na Valašsku nebo  i  na Slovácku,  v  blízkých  Buchlovicích... Tam jsme kdysi strávili dva týdny dovolené v podnikové chatě pro tři rodiny. Chata stála poblíž  přehrady se stejným názvem Smraďavka. (Název přehrady i celé lokality  je  odvozen od zdejších sirnatých lázní Smraďavka (Leopoldov) s léčivou vodou - poněkud zapáchající po sirovodíku).

Na tuto dovolenou dodnes rádi vzpomínáme.  Syn měl tehdy jedenáct a dcerka osm  roků. V kuchyňce chaty jsme si sami vařili a nedělalo nám to  potíže, protože obchůdek se základními potravinami, ovocem, zeleninou a sladkostmi pro děti  byl  blízko  chatové oblasti. Denně jsme s dětmi chodili dolů k přehradě, kde jsme se slunili a koupali. K  příslušenství chaty patřila  i  laminátová loďka, kterou jsme opatřili  pirátskou vlajkou a nazvali ji Delfín. K večeru za zapadajícího slunce  jsme na ní  trávili  i romantické vyjížďky po hladině  přehrady.

A ještě malá zajímavost. Kdysi jsem po ránu vykoukla z okna chaty - a co nevidím? Na posečeném trávníku před chatou spolu laškuje několik zvířátek, které jsem do té doby  ještě  nikdy neviděla. Poskakovali tam, panáčkovali na zadních nožkách,  dělali kotrmelce, dováděli spolu jako malé děti.  Pak jsem byla poučena, že jsou to plši. Plch je malý šedobílý  hlodavec o něco větší než myš. Žije venku v různých prohlubních po kamenech, otvorech v kmenech stromů a skalních štěrbinách, v zimě  i  v opuštěných norách  po jiných hlodavcích... Živí se  rostlinnou  i  živočišnou stravou. (Hmyzem).

Začátkem minulého týdne jsme se do  Buchlovic a na Smraďavku  s manželem opět vypravili. Přehrada  nás bohužel zklamala, v letošním horkém létě v ní bylo málo vody,  na koupání, ani na plavání to nebylo. Však u ní nebylo ani živáčka. Zajeli jsme proto  do sirnatých lázní Smraďavka, které nesou  i  název Leopoldov, po jejich zakladateli, majiteli tehdejšího panství, Leopoldu Berchtoldovi.. 

V areálu lázní Smraďavka  se  mezi stromy a smutečními vrbami skrývá  pěkné jezírko  s různými druhy  kachen, hus - a  několik černých labutí. Je příjemné u jezírka  posedět, pozorovat jejich  pohyb na vodě  a  vnímat tu zdejší oázu klidu a  pohody. Na rozdíl od  přehrady Smraďavka s  jejími vyschlýmí bahnitými břehy, u jezírka s labutěmi se nám líbilo… Ochutnali jsme z pohárku  i  léčivou sirnatou vodu, která tady vytéká  pramínkem  z  kamenné  zítky. Byla chladná  a  chutná - i když trochu zapáchající po sirovodíku. 

Doufám, že v blízké době zaprší a voda  nejen v přehradě  Smraďavka,  ale i v jiných našich vodních nádržích  a  tocích  stoupne -  a  bude všechno tak, jak má být.  Vody je u nás  už  opravdu třeba...

***

Poznámka: Pramení zde sirovodíkový pramen, který byl využíván už od 16. století a který dal místu své typické jméno. Nad pramenem je postavena malá kaple. Mezi roky 1670–1680 zde byl Hanušem Zikmundem z Petřvaldu postaven lovecký zámeček, zrekonstruovaný nynějším majitelem. Na počátku 19. století zde žil majitel místního panství Leopold I. Berchtold, podle nějž dostalo místo své druhé jméno (Leopoldov). (WIKIPEDIE).

Jezírko v lázních Smraďavka (Leopoldov) Buchlovice