Prodávat pod náklady zakázáno. Evropští komisaři, jak je spočítáte?

Firma Intel byla obviněna, že prodává své výrobky za nižší cenu, než jsou náklady na jejich výrobu. Pokud Evropská komise usoudí, že tomu tak skutečně je, má pravomoc udělit pokutu. Má to jeden háček: je naprosto nemožné spočítat náklady spojené s výrobou jednoho výrobku u takové firmy, jako je Intel.

V matematice a logice existují problémy, které nelze vyřešit. O mnohých to lze dokonce dokázat - možná si ze školy pamatujete kvadraturu kruhu, kdo se zabýval počítači, určitě zná halting problem. I ekonomie má svoji dávku podobných problémů. Jeden z nich je problém určení, jaké náklady souvisí s výrobou konkrétního výrobku.

Mějme firmu vyrábějící digitální hodinky. Tato firma má jeden velký stroj, do kterého se nasypou suroviny a na druhé straně vypadnou digitální hodinky. Firma vyrábí 2 typy hodinek - černé pro podnikatele a barevné pro děti. Díky odlišnému vzhledu hodinek je schopna firma od podnikatelů požadovat výrazně vyšší cenu než od dětí.

Náklady na zakoupení stroje: 100. Pro jednoduchost předpokládejme, že stroj vyrobí 2 kusy hodinek - jedny černé a jedny barevné. Jaké jsou náklady na výrobu jednoho kusu? 100/2 = 50.

Černé hodinky firma prodá podnikateli za 90. Ostatní podnikatelé již hodinky bohužel mají, proto firma vyrobí jako druhý kus barevné hodinky. Ty prodá chudému dítěti za 20, žádný rodič není ochoten zaplatit více. Celková tržba: 110 - firma dosáhla zisku.

Pokud jsou náklady na výrobu jednoho kusu 50, pak byly dítěti prodány hodinky se ztrátou. Všimněte si však, že pro firmu neexistuje lepší varianta - jediná další varianta by byla vůbec stroj nekupovat a nevyrábět. Můžeme tedy učinit závěr: firma dosahuje zisku tím, že záměrně prodává výrobky za cenu nižší, než jsou výrobní náklady. Komu to zní absurdně, možná nepohrdne alternativním vysvětlením: neexistuje žádný způsob, jak smysluplně rozpočítat fixní náklady mezi různé výrobky.

Podobný problém nastane, jestliže při výrobě vzniká velké množství zmetků a vedlejších produktů, které se však dají prodat nebo využít. Typickým příkladem může být těžba, při které lze z horniny oddělit několik různých druhů rud. Jakým způsobem rozdělíte přímé náklady na těžbu - variabilní náklady - mezi různé produkty? Firma není schopna zastavit těžbu rudy, kterou na trhu neprodá ani za variabilní náklady, protože by musela zastavit kompletní těžbu. Navrhuji vyřešit dilema takto: v těchto případech neexistuje žádný způsob, jak smysluplně rozpočítat variabilní náklady.

Na výrobu procesorů potřebuje firma Intel obrovské množství kapitálu, strojů. Jak bylo ukázáno na problému hodinek, není možné spočítat náklady fixního kapitálu připadající na jeden výrobek. Procesory se vyrábí po milionech, projdou testem kvality a podle výsledku se třídí do různých kategorií (spotřební elektronika, průmyslová elektronika, méně kvalitní procesory mohou běžet pomaleji, pokud je procesor částečně vadný, může se prodávat jako jiný typ), které se prodávají za různé ceny. Ještě pořád si myslíte, že je možné vyčíslit náklady na výrobu jednoho procesoru?

Je poněkud zvláštní, že je možné udělit pokutu na základě tvrzení, jehož pravdivost nelze dokázat. Pokud tak evropští komisaři učiní, možná bychom je měli nominovat na Nobelovu cenu za ekonomii. Byli by tam v dobré společnosti, ekonomické perpetum mobile už mnohokrát touto cenou odměněno bylo. Ekonomická kvadratura kruhu by byla vítanou změnou.