Jak centrální banky likvidují ekonomiku

Centrální banka "dolaďuje" ekonomiku, občas ji "popostrčí", někdy "přibrzdí", aby se náhodou "nepřehřála". Pečuje o "stabilitu měny" "cílováním inflace", jinými slovy snaží se udržet stabilní ceny tím, že udržuje jejich stabilní vzrůst. Občas se jí to nepovede (inflační cíl je 3%, skutečnost je 7%), ale to vůbec nevadí, bez centrálních bank bychom byli okamžitě v "deflační recesi". Myslíte si, že potřebujete doktorát z ekonomie, abyste to pochopili? Nepotřebujete.

Recese, které se všichni tak obávají, je ztráta iluzí. Dneska si koupíte auto, podnikatelé kvůli vám a vám podobným postaví továrnu. Zítra s hrůzou zjistíte, že jste to nějak nespočítali a benzín, který se dá sehnat, vám vystačí akorát tak na moped. Když se na to přijde, lidi přestanou auta kupovat a továrna zkrachuje. Lidi se občas pletou, smutné je, že centrální banka k takovým chybám přímo vybízí.

Pokud pominu bankovní dohled, sloužila ještě donedávna nejdražší budova v České republice velmi sofistikovanému rozhodování: Kolik toho dneska vytiskneme? Před několika lety ale usoudili, že i to je moc složité, a že by se to mělo ponechat na trhu. Dnes už rozhodují jen o tom, jaký si nechají za nově natištěné a půjčené peníze zaplatit úrok. Kromě toho, že tu pár lidí nehorázně zbohatne (a nejsou to jen centrální bankéři), má tato činnost i jiné negativní důsledky. Někdo totiž v určitém momentě zaplatí penězi, které dříve nebyly k dispozici, se kterými se nepočítalo. Z obrázku vidíte, že tato podvratná činnost je centrální bankou prováděno dlouhodobě a v míře nikoliv malé.

Dostanete-li se najednou k více penězům, určitě vyrazíte aspoň část utratit. Množství vyrobeného zboží je dáno předchozí výrobou a nelze ho krátkodobě výrazně zvýšit, svým nadšením tak způsobíte růst cen a zisků vděčných firem.

To by se mělo okamžitě projevit v inflaci a ČNB, dle zákona pečující o stabilitu měny, by měla přestat tisknout. Chyba lávky. Když vyděláte víc peněz, asi si nepůjdete koupit víc rohlíků. Koupíte si něco, na co jste neměli. Něco, co pravděpodobně vůbec není ve vládním spotřebním koši - protože to lidé nekupovali, neměli na to. A tak ČNB tiskne dál a dál a všichni si myslíme, že ceny nerostou.

Člověk je tvor šetřivý, a tak hned všechny peníze neutratí, ale investuje. "Tržní síly" honby za ziskem za normálních okolností vedou lidi k investicím do smysluplných projektů (nebo alespoň ne úplně nesmyslných). Třeba takhle:

Nové penízky ale způsobí, že lidi najednou budou mít na nové auto a víru, že si v budoucnu vydělají i na benzín. Zároveň budou mít investoři víc peněz na stavbu továrny, nebo si budou moci za nižší úrok půjčit. Ideální podmínky pro investice.

Cenový mechanismus pomáhá lidem rozhodnout, jak nejlépe splnit svá přání s prostředky, které jsou k dispozici. Dokud se ČNB nesnažila dolaďovat ekonomiku, dala se za rozhodnutím vystopovat racionální úvaha - bude-li více benzínu, může víc lidí jezdit autem. Ovšem jakmile ČNB začala podporovat investice, udělala z kapitalismu kasino, kde jde o to založit co nejvíc v budoucnu ziskových projektů bez ohledu na realitu - tisk peněz je samostatným faktorem, který dočasně zvyšuje zisk v některých odvětví a množství prostředků pro investice a tím působí na změnu struktury investic a výroby - to vše bez jakýchkoliv reálných důvodů. Je samozřejmě možné, že v průběhu stavby továrny dojde čirou náhodou k nalezení nových ropných polí nebo že z ropných polí poteče jen voda. Připadá vám ale rozumné koordinovat výrobu na principu házení kostky? Nebude přece jen dosahovat plánované řízení výroby lepších výsledků? ČNB si to zřejmě nemyslí.

Výše popsaný řetězec událostí probíhá v čase, často několik let. Ekonomičtí lháři statistikové toto období nazývají "boom", firmy vzkvétají, nezaměstnanost klesá, všichni žijí v iluzi, že zítra budou moci jezdit ve více nových autech. Dokud nepřijde soudný den, kdy ceny doženou růst peněžní zásoby a lidem dojde, jaké nesmysly dělali. A politikům přiteče jen další voda na mlýn, jak ten kapitalismus nefunguje a začnou pomáhat. Když problém, tak ať je co největší.

Větší peněžní zásoba -> investice do nových továren -> více aut -> nezměněná nabídka benzínu -> vyšší ceny benzínu/není dost benzínu pro auta -> pokles poptávky po automobilech -> krachy automobilek

Podnikatelé nejsou z různých důvodů schopni odlišit, kdy je jejich vysoký zisk způsoben tiskem peněz a kdy skutečně zvýšenou poptávkou podloženou reálnými důvody. Když ani sami centrální bankéři nejsou schopni odhadnout míru inflace, těžko můžeme od podnikatelů očekávat lepší výsledky.

To byl úvod do teorie, teď přijde praxe. Centrální banky umožnily, aby i soukromé banky mohly tisknout peníze. Tedy ne úplně tisknout, ale na účet vám toho mohou připsat výrazně víc, než mají v trezoru. Jenže když dojde k recesi, tak komerční banky odmítají dál půjčovat. To způsobí snížení peněžní zásoby a pro změnu další problémy. Ještě tu někdo věří tomu, že centrální banka zajišťuje stabilitu?

Centrální banky se nyní rozhodly "podpořit růst" (jak nesmyslná fráze) tím, že to s růstem úrokových sazeb nebudou přehánět, ECB je radši ponechala, kde jsou a americký Fed je snižuje co to jde. V podstatě se snaží půjčit krachujícím podnikům, aby mohly pokračovat, a lidem, kteří vydávají většinu peněz na benzín, aby si mohli koupit další nová auta. Pokud nevěříte, podívejte se na Bushův stimulační balíček nebo si přečtěte zprávy ze setkání skupiny G7. Pánové politici a centrální bankéři se asi spletli: tiskem peněz nezvýší těžbu ropy, ale cenu. Kdo chce kam...

Neexistuje žádný způsob, jak se vyhnout konečnému zhroucení boomu způsobeného úvěrovou expanzí. Možnost volby je jen mezi tím, zda krize přijde dříve v důsledku dobrovolného ukončení další úvěrové expanze, nebo později jako konečný a úplný rozpad daného měnového systému.
-- Ludwig von Mises, Lidské jednání