Verše psané na záda

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••• Verše posbírané ze zad náhodných kolemjdoucích..........

Takové obyčejné ráno

Každé ráno
v stejný čas
probudí je
slunce jas
a pak pěkně vesele
dolují mě z postele

než dokončím vítání
už křičí na mě snídani
ano synku hned to bude
jen co holky zapnu všude

ale já chci snídat hned
nechci být až naposled
křičí na mě vyčítavě
ty dvě berou všechno hravě

pak posadím je do židlí
aby měli pohodlí
a už kmitám kolem linky
na sýr kreslím kudrlinky

a teď milá havěti
dejte mámě taky čas
by rozlepila obě oči
a doplnila kofein včas

jen co pohodlně sednu
hrnek k puse sotva zvednu
už všichni tři křičí na mně
pěkně zostra podrážděně

tak se zase rychle zvednu
jednoho po druhém tam sprdnu
a zas se všichni způsobně
pustí do své snídaně

jen však opět vedle sednu
ani nezapínám bednu
bych kafe teplé stihla ještě
začínají opět vřeštět

já však ani brvou nehnu
mysl svou mám v dáli
a před očima jedinou větu
abyste se nepos....