Orbán a neliberální demokracie

Maďarský premiér Viktor Orbán včera dostal jasný vzkaz z Evropského parlamentu: autoritativní vláda bez právního státu, kterou v Maďarsku buduje, je v rozporu s hodnotami EU a v zásadě i s členstvím v EU.

Na české politické scéně Orbánovi mnozí politici tleskají a vítají jeho příklon k národu, křesťanství a suverenitě. Kvitují také jeho odklon od „liberalismu“ a tezi o „neliberální demokracii“. Vidí v tom možnost zachovat demokracii, ale vyhnout se liberálním „excesům“, jako jsou gender či sňatky homosexuálů.

Toto přesvědčení vychází ze špatného chápání, co to znamená „liberální demokracie“. Tento politický systém, který je spjatý především se západním světem, je asi největším výdobytkem židovsko-křesťanské civilizace. Jedná se o demokracii, kde vládne většina, ale jsou dodržovány základní svobody a práva jednotlivce a moc výkonná je omezená vládou práva. Nic víc to v zásadě není. Mezi liberální demokracie dneška se řadí země EU (byť asi už ne všechny), USA, Kanada, Austrálie či Japonsko. Nezáleží na tom, jestli se jedná o republiku, monarchii, parlamentní demokracii či prezidentský systém.

Viktor Orán na tiskové konferenci v EP (11/9/2018)

V minulosti jsme viděli příklady liberálních režimů bez demokracie, např. orleánská Francie v první polovině 19. století. Také je možné uvést demokratické režimy bez liberalismu, což je čistá a nekontrolovaná vláda většiny, jež ale vzešla ze spravedlivých voleb. Příkladem může být vláda hnutí Hamás v pásmu Gazy, ale i vláda Vladimíra Putina v Rusku, byť zde můžeme o férovosti voleb pochybovat.

Viktor Orbán se se svým konceptem „neliberální demokracie“ možná jeví jako politický myslitel, ale nepřišel s ničím novým. V roce 1997 americký politolog Fareed Zakaria publikoval v časopise Foreign Affairs článek, ve kterém poukázal na vzestup neliberální demokracie. Podle jeho chápání se jedná o takový systém vlády, který sice formálně respektuje volby a jejich výsledek, ale odklání se od dodržování základních svobod a dodržování právního státu.

Zakaria jako dobové příklady uvedl Tudžmanovo Chorvatsko či Mečiarovo Slovensko. Takže zhruba tam je dnešní Maďarsko. Tedy v situaci, kdy by rozhodně nemohlo vstoupit do EU, pokud by o to dnes usilovalo.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Lukáš Pachta | čtvrtek 13.9.2018 9:29 | karma článku: 18,03 | přečteno: 1669x