Evropský parlament si připomíná patnáctileté výročí navázání strategického partnerství mezi EU a Čínou.
V roce 2003 v Číně vládl sotva rok prezident Chu Ťin-tchao, z dnešního pohledu relativně liberálnější lídr, který navíc působil v rámci kolektivního vedení. Změn a proměn ve vztazích EU-Čína od té doby si dobře všímá usnesení Evropského parlamentu, které bylo minulý týden projednáno a schváleno, a to velkou většinou napříč stranami.
Text Parlamentu je velmi komplexní. Zabývá se mnoha oblastmi spolupráci i vnitro-čínského vývoje: od investic, obchodu, přes životní prostředí až po spory v Jihočínském moři, otázku lidských práv, Tibetu, Tchaj-wanu i Hongkongu. Usnesení je velmi důrazné a hodnotově zakotvené. Mohlo by být povinným čtením pro české politiky, včetně prezidenta Zemana.
ČLR je druhým největším obchodním partnerem EU. Přesto Evropský parlament nezavírá oči před složitostmi vzájemných vztahů a neváhá kriticky nazírat vývoj uvnitř Číny. Volí přitom velmi explicitní dikci. Evropský parlamentu např. „doufá, že Čína oddělí hospodářský růst od ničení životního prostředí“.
Zvláštní pozornost pochopitelně zaujímá čínský projekt „Jeden pás, jedna cesta“ (OBOR), který je považován za zatím nejambicióznější čínskou iniciativu vůbec. Čísla této úvaze dávají za pravdu: podle některých odhadů by rozpočet OBOR měl být až 60krát větší než byl objem prostředků v rámci Marshallova plán, a to při dnešních cenách. EU nechce stát stranou v procesu propojování Číny se světem a tento proces chce kontrolovat prostřednictvím iniciativy s názvem „EU-China Connectivity Platform“. Postoj EU vůči tomuto projektu ale není naivní. Všímá si razantnosti, s jakou Čína využívá tyto prostředky k šíření svého politického a ekonomického vlivu, a netransparentnosti celého procesu. To se týká i např. čínské iniciativy 16+1, tj. spolupráce 16 středo a východoevropských zemí, včetně ČR, a ČLR. EU v této souvislosti vyzývá k jednotnému postupu a ochraně citlivých strategických odvětví před rizikovými čínskými investicemi (zatím formou tzv. screeningu rizikovosti). Zpráva uvádí, že od roku 2008 Čína nakoupila v Evropě aktiva za 318 mld. dolarů, přičemž toto číslo nezahrnuje fúze a společné podniky (joint ventures).
Pokud jde o postoj EU vůči vnitřnímu vývoji v Číně, užívá usnesení velmi jasná a přímá slova: „Bere na vědomí, že přestavba politického systému v Čínské lidové republice je provázena dalším posunem politického důrazu na politiku založenou na přísném dohledu ve všech oblastech“. Mnozí poslanci z evropské pravice se k této věci vyjadřovali tak, že postavení a počínání současného čínského prezidenta vnímají jako návrat do éry Mao Ce-tunga. Usnesení si všímá i takových věcí, jako je vytvoření „sociálního kreditu“ občanů (lustrování a černá listina problematických jedinců) či vytvoření Státní kontrolní komise (National Supervisory Body), jejíž právní postavení je stejné jako postavení soudů a státního zástupce, přestože se jedná o stranický orgán. Také připomíná, že v Číně je blokováno osm z 25 celosvětově neoblíbenějších webových stránek, včetně webových stránek některých velkých podniků.
Evropští poslanci se v tomto usnesení rovněž nebývale razantně postavili za Tibet a Tchaj-wan. V případě Tibetu vyzývají ČLR, aby obnovila jednání s tibetskou exilovou vládou a umožnila přístup do Tibetské autonomní oblasti mezinárodním pozorovatelům. Pokud jde o Tchaj-wan, Evropský parlament vyzývá k uzavření dohody o investicích mezi EU a Tchaj-wanem a naléhá na Čínu, aby přestala s vojenskými a politickými provokacemi vůči ostrovní zemi. Tyto agresivní kroky z poslední doby zahrnovaly čínská námořních cvičení v úžině, pokračující diplomatickou ofenzívu a izolaci Tchaj-wanu či vyvíjení nátlaku na aerolinky, aby při letech na Tchaj-wan uváděly jako destinaci Čínu.
Debata v Evropském parlamentu a přijaté usnesení se tak velmi realisticky, přímo a se zřetelem na západní hodnoty staví k situaci složitých vztahů s narůstající globální mocností Čínou, se všemi riziky, které z těchto vztahů a chování Číny dovnitř i navenek vyplývají.
Psáno pro server Sinopsis.cz
