Pan Jiří Čumpelík zveřejnil dnešního dne svůj nový příspěvek nazvaný „Blahoslavený“, Kalousek a „Veřejné ultimátum“, pod nímž ovšem nepovolil diskusi a tak si dovolím těch několik poznámek prostě napsat formou nového blogu.
Předně si dovolím opětovně kritizovat Váš nenávistný projev, který z celého článku čpí. Je to směs nenávistí k současným vládním představitelům, s nenávistí ke všemu, co se hlásí k pravici až po nenávist ke všemu, co jen trochu zavání vírou, potažmo pak katolickým vyznáním. Je zcela pod úroveň člověka, který chce psát seriozní zamyšlení nad nešvary současné vlády, nad jejich chybami, či dokonce nad jejich případnými zločiny, aby podsouval tvrzení, že by snad předseda vlády někdy nějak usiloval o sloužení Mše svaté jako součást kongresů politické strany. Podobným spekulativním výrokem se, pane Čumpelíku, pohybujete na úrovni demagogických prohlášení Josefa Urválka, Marie Brožové-Polednové, či Emila Eichlera, kteří v roli dělnických prokurátorů přednášeli nejroztodivnější obvinění v celé řadě hrdelních procesů.
Jsem v tomto případě připraven k veřejné omluvě, pokud prokážete, že se Vaše tvrzení, že by premiér Nečas rád podpořil povinnou „Boží mši“ a „Boží zpověď“, zakládá na racionálních důkazech, ne jen na předpokladu (a asi pravdivém), že premiér Nečas je praktikujícím katolíkem. Mimochodem i to Vaše časté používání slovních spojení se slovem Bůh a jeho formách, svědčí o despektu a nenávisti, kterou chováte vůči víře jako takové a skrze ni pak i vůči lidem, kteří věří.
Současně očekávám, že pokud toto své tvrzení neprokážete, veřejně se omluvíte i vy.
Ale pojďme k oněm několika poznámkám.
Člověk, který je poslancem PS PČR a současně předsedou Starostové a nezávislí (STAN), se jmenuje Gazdík. Gazík, pane Čumpelíku, je slangové, lidové, označení kdysi v armádě hojně používaných terénních automobilů sovětské výroby s tovární značkou GAZ.
Hovoříte o prodeji Lobkovického paláce. Pane Čumpelíku, v Praze existují dvě stavby tohoto jména. Jedna je na Malé Straně a je již od roku 1974 sídlem velvyslanectví SRN. Druhou stavbou tohoto jména je pak dům v Jiřské ulici na Pražském Hradě, který od roku 2006 patří opět Lobkovicům. Nevidím jedinou možnost, jak zakázat soukromému majiteli prodej jakékoliv nemovitosti, byť by se jednalo o Národní kulturní památku. Nový majitel pak stejně bude muset, podle platných zákonů této země, budovu provozovat jen v souladu s touto památkovou ochranou. A pokud jde o prodej Lobkovického paláce do ciziny, jde o podobný demagogický nesmysl, s jakým vyrukovala ČSSD před krajskými volbami, když strašila, že Církev by chtěla prodat Pražský Hrad do Vatikánu. Jak? Asi si nový majitel rozebere budovu do cihličky a odveze si to někam jinam, třeba na Kajmanské ostrovy. Ne, pane Čumpelíku, ani vy, podobně jako volební štáb ČSSD, se ve své snaze o zaujmutí nezastavíte ani před zjevnými nesmysly.
Opakovaně se ohrazuji proti používání slov, jako je „černoprdelník“ či „černofláterník“, které mají za úkol urážet a hanlivě označovat lidi jen pro jejich příslušnost k některé církvi. Já Vás, autore, také neoznačuji za „bolševického dinosaura“, ale jen a pouze za osobu, která šíří lži a polopravdy, či osobu, která demagogicky šíří nenávist. A pokud toto tvrdím, snažím se to doložit důkazy.
Současný Arcibiskup pražský není Vlk, ale Duka. Takže Dominik Duka mohl něco prohlásit o „lůze z Václaváku“. Na druhou stranu jsem již několikrát zaznamenal ohrazení se Dominika kardinála Duky proti tvrzení, že podobná slova použil on. Dle jeho prohlášení jsou slova s ním spojovaná pouze redakčním úvodem k jeho jedné z Glos, které pravidelně uveřejňuje v Českém rozhlase. Za redakční úvod vypracovaný některým z redaktorů Českého rozhlasu pak bez nejmenších pochyb nemůže nést zodpovědnost nikdo jiný, než onen redaktor. Připisování odpovědnosti panu arcibiskupovi je opět a jen a pouze snahou o diskreditaci předstvitelů katolické církve v ČR a snahou o ještě větší polarizaci společnosti v otázce přístupu společnosti ke katolické církvi a věřícím.
„Božské dítě“, Kalousek, jak jej v další části svého článku titulujete a čtenářům podsouváte, že se snad tak sám tituluje, je jen Vaším dalším hloupým a nenávistným plivnutím na člověka. Ne, nebudu pana Kalouska hájit ohledně jeho morálních a lidských kvalit. Osobně jsem přesvědčen, že to není dobrý člověk, ale podobné tvrzení, jaké vzešlo z Vaší klávesnice, je jen projevem Vaší vlastní malosti, ubohosti a nenávisti, v níž se nejspíše utápíte.
Tvrdíte že rovná daň znamená roční propad v řádu desítek miliard korun. Směl bych se dotázat, která studie se tímto zabývá? Která dokládá Vámi předkládané tvrzení? Netvrdím, že to není možné, ale dosud jsem podobnou studii nezaznamenal. Pokud si dobře vzpomínám, jediná studie, která o tomto hovořila, byla ta, kde se konstatoval úbytek v řádu jednotek miliard, kde jako vyvážení tohoto úbytku bylo konstatováno nebezpečí odchodu celé řady subjektů, které by byly postiženy progresívním zdaněním do daňových rájů, což by pak znamenalo propad daleko větší, než jen jednotky miliard korun. A tady si dovolím, při zkušenostech se stylem Vašeho psaní, prohlásit, že Vy osobně takovou studii neznáte, ale prostě jste potřeboval jen nějaký „dobrý argument“ pro svá tvrzení. Ztráta desítek miliard pak podobným argumentem pro některé čtenáře, kteří si rádi podobná slova čtou, aby se dál utvrdili ve svém přesvědčení, že oni všemu rozumí nejlépe a že jediný lék na současnou nemocnou společnost je prostě absolutní zdanění nejbohatších ve stylu uvažování podobných lidí, hlavně ať po mě nikdo nechce, abych se staral já sám, od toho tu mám stát, aby se o mě postaral. Mimochodem, pokud takto budou přemýšlet všichni obyvatelé této země, bude tady deset milionů natažených rukou a nikdo nikdy nic nevyprodukuje, tedy nebude co „přerozdělovat“.
To je asi vše, pane Čumpelíku. Já ovšem ponechávám diskusi otevřenou, aby se i ti, kteří se mnou nesouhlasí, mohli vyjádřit. Netrpím totiž utkvělou představou celé řady nenávistných blábolilů zde na blogu, že jen ten můj názor je ten správný.
Tentokrát již bez úcty, protože plést si Vlka s Dukou, či Gazdíka s autem, to už opravdu před svým svědomím neobhájím, abych mohl oponentovi vyjádřit sebemenší úctu
Jiří Oulický
