Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

My Vás zvali a mnozí jste přišli

na akci, která proběhla v pátek 24. května po celé republice, na Noc kostelů 2013. Pohledem jednoho z organizátorů této akce, pohledem na její průběh v Lounech se bude zabývat můj dnešní blog.

Bible kutnohorská na výstavě při Noci kostelůBohuslav Weber

V královském městě Louny byly pro návštěvníky otevřeny tři kostely, kostel Církve československé husitské a dva kostely římskokatolické. A téměř výhradně průběhu v oněch kostelích římskokatolických se budu věnovat. Ne snad z důvodů, že program u husitů by byl nezajímavý, ale především z toho titulu, že jako organizátor jsem byl plně vytížen u katolíků a neměl jsem čas se podívat i jinam.

 

Nejprve se zmíním o kostelu Nejsvětější Trojice a čtrnácti svatých pomocníků, kde byla pro návštěvníky připravena výstava pod názvem Moudrost slov a krása tisků, aneb naše Bible. Na ní jsme chtěli představit různá vydání Písma Svatého. Původně jen z toho, co mají doma farníci a na výstavu zapůjčí, ale, jak jsem již popisoval v článku Další ročník Noci kostelů je za dveřmi, vše dopadlo nakonec jinak. Na tuto výstavu nám byl ze soukromé sbírky zapůjčen opravdový unikát. Druhá nejstarší tištěná Bible v českých zemích, Bible kutnohorská, z roku 1489, vydání tzv. „s erbem“.

Ne pouze přípravy a zabezpečení, ale i vlastní instalace v člověku vyvolávala pocity rozechvění. A pak jsem již od majitele dostal knihu zapůjčenou na výstavu a vezl ji do kostela. Ještě vyzvednout bílé rukavice pro práci s archiváliemi a ….

Ne, pocity, které mě zachvátily při držení knihy staré téměř pět a čtvrt století, jsou skutečně nepopsatelné. O zážitku, při otevírání knihy při její instalaci snad ani netřeba se více rozepisovat. Kdo se dokáže vcítit do vnímání druhých může aspoň popisně si představit, co se v člověku, který není zvyklý pracovat s takovýmito vzácnostmi, odehrává.

Laskavostí Muzea v Lounech nám na tuto výstavu byly zapůjčeny i další dva exempláře vzácných tisků, konkrétně Bible svatováclavské, II. Dílu – Nového zákona, z roku 1677 a pak i Bible hallské, vydávané pro pobělohorské emigranty, ale tajně pašované i do Čech pro přebývající evangelíky a České bratry, konkrétně pak třetího vydání z roku 1766. I ty se, spolu s Biblí kutnohorskou, ocitly v bezpečné prosklenné vitríně, trvale hlídané jedním z organizátorů. Bezpečnostní opatření přijatá v souvislosti s vystavenými exponáty byla, možná z pohledu některých lidí až přehnaná, ale nechtěli jsme nic ponechávat náhodě, takže o instalaci unikátů nezměrné ceny byly informovány jak Městská policie v Lounech, tak Policie České republiky. Obě složky hlídající bezpečnost občanů pak ústy svých místních šéfů přislíbily pomoc při ochraně výstavy. A skutečně, strážníci Městské policie, kteří v rámci své hlídkové služby měli pochůzku v sídlišti rozprostírajícím se kolem kostelíku, dostali i pokyn nepravidelně navštívit a ohlídat výstavu. A tak během večera strážníci v nepravidelných intervalech několikrát navštívili kostel a optali se přítomných pořadatelů, zda je vše v pořádku.

Ještě před vlastní akcí jsem navštívil redakci jednoho z místních týdeníků a oslovil redaktora regionálního deníku a pozval je na vlastní instalaci výstavy. Přišli oba. Jejich zájem o vystavené unikáty byl nefalšovaný a snad mi i poskytnou své fotografie, tak jak přislíbili, i pro účely tohoto blogu. Čtenáře svého blogu s vybranými záběry z instalace výstavy pak rád seznámím.

Vlastní výstavu zahájila přednáška ThLic. Jaroslava Havrlanta, pracovníka muzea v Lounech, který přítomné seznámil s historií českých Biblí, od prvního překladu do staroslověnštiny z pera bratří svatých Cyrila a Metoděje, přes těžkosti způsobené v prvních staletích druhého tisíciletí autoritativním rozhodnutím, že Písmo smí být šířené primárně v latinském jazyce, první české překlady Bible z dob Karla IV., první dvě tištěné Bible v Čechách, Bibli pražskou z roku 1488 a „konkurenční“ Bibli kutnohorskou z roku 1489 (jejíž jeden exemplář jsme na výstavě měli), která byla však z řemeslného hlediska mnohem lépe provedená, bez chyb v tisku a bohatě ilustrovaná, přes další staletí, až do současnosti a nejnovějších českých překladů Písma, včetně výkladu, z jakých zdrojů překladatelé vycházeli. Přednáška, původně plánovaná na cca půl hodiny se protáhla na téměř hodinu a půl, ale téměř nikomu z přítomných to nevadilo a skutečně pozorně naslouchali výkladu, sice zapříčinila operativní úpravu programu a zrušení malých preludií na harmonium, neboť varhaník měl pak již své úkoly v druhém z našich kostelů, ale i ti, kteří si přišli ona preludia poslechnout tuto úpravu přijali celkem s pochopením a případně přešli do kostela svatého Mikuláše, kde pro ně byl přichystán i koncert Lounského chrámového sboru.

Výstavu, konanou v čase mezi 18:00 a 22:30 nakonec navštívila téměř stovka zájemců, nepočítaje v to zástupce tisku přítomné instalaci výstavy a organizátory akce.

 

Druhým otevřeným kostelem v Římskokatolické farnosti Louny byl farní kostel svatého Mikuláše, chlouba vladislavské gotiky, pocházející z první třetiny šestnáctého století z doby obnovy Loun po zničujícím požáru města v roce 1517. V něm jsme chtěli trochu naplnit i sám název akce – Noc kostelů. I proto program v něm byl zahájen až v osm hodin večer. Přesněji tedy krátce před osmou hodinou, neboť počátek akce byl oznámen vyzváněním všech pěti zvonů. A tak se pět minut před osmou rozezněly zvony svatý Václav, svatá Zdislava, svatý Vavřinec, svatá Maria a sv. František. Po doznění odrazů jejich srdcí o stěny zvonů pak z ochozu věže zahrál dechový kvintet žáků místní ZUŠ pod vedením jejich učitele, pana Jaromíra Laksy.

A pak už návštěvníci mohli začít vnímat program připravený i uvnitř kostela. Po vyslechnutí krátkého úvodního slova od duchovního správce farnosti, j.m. R.D. Wernera Václava Horáka, děkana lounského a kanovníka ceynoviánského, se přítomní mohli zaposlouchat do pásma skladeb v podání Lounského chrámového sboru. Nejprve v provedení a capella, z prostoru prestbyteria chrámu, a po krátkém preludiu, vyplňujícím přesun členů sboru na chrámový kůr, i z kůru s doprovodem varhan. Koncert byl zaměřen především na písně s mariánskou tematikou, i z toho důvodu, že máj, květen, je měsíc zasvěcený Panně Marii, ale nechyběly ani další skladby z repertoáru sboru. Koncert pak zakončilo provedení skladby Alessandra Borroniho, Tota pulchra, chlouba chrámového sboru.

Po jejím skončení jsme návštěvníkům připravili další, pro ně nevšední a většinou dosud nepoznaný zážitek. Osvětlení uvnitř kostela, až na reflektory osvěcující hlavní oltář, vrcholné a unikátní barokní dílo vyplňující celou šíři prestbyteria, bylo zhasnuto a kostel byl osvícen pouze odrazem pouličního osvětlení pronikajícího velkými gotickými okny. Celá řada návštěvníků uchvácených neopakovatelnou atmosférou prostoru osvětleného jen osvětlením z ulice, ještě poseděla a vnímala ticho a majestátnost kostela. Mnozí pak na přistaveném stojanu zapálili svíčku na nejrůznější úmysly ze zásob, které jim organizátoři poskytli. Mnozí i přispěli za tento nevšední zážitek do kasičky, jiní ne, ale to nebylo účelem. Účelem bylo, ukázat jim prostě místo, kde, jak vnímáme my, křesťané, přebývá Bůh, v podobě, kterou neznají.

Na dvaadvacátou hodinu jsme pro zájemce pak připravili zpívané mariánské nešpory. Tma v kostele, zvuk barokního pozitivu a zpěv nešpor pak přítomné mnohdy přikovaly k dřevěným lavicím kostela a, ač nevěřící, nebo možná nepraktikující, dokázali vydržet celých zrhuba 25 minut v klidu a tichosti a ničím nerušit liturgii prováděnou laiky.

K tomu jedna malá odbočka. V neděli mi náš pan děkan vyprávěl o ohlasech na Noc kostelů a zmínil při tom i dvě paní, které jej oslovily v sobotu s tím, že přišly do kostela až někdy kolem desáté a že tam byli dva pánové, kteří velmi hezky zpívali a asi se modlili a že tam zůstaly a moc se jim to líbilo. Člověka, který se na zpěvu mariánských nešpor podílel aktivně podobná slova potěší a zahřejí. Nejen pro pochvalu zpěvu, ale i proto, že tito lidé, zcela mimo církev, dokázali tuto liturgii aspoň trochu vnímat i jako modlitbu. Neb čím jiným nešpory jsou, než modlitbou, součástí denní modlitby církve?

Filosofií našeho programu pro návštěvníky v chrámu svatého Mikuláše bylo totiž poskytnou lidem i duchovní prožitek a zhasnutím kostela a i třeba zpíváním mariánských nešpor jsme jim tento zážitek snad i poskytli. A pokud odcházeli z našeho kostela příjemně naladěni i na vlnu čehosi, co je mimo nás, pak i tato filosofie byla naplněna.

Od osmé hodiny večerní až do času krátce po půlnoci jsme v chrámu svatého Mikuláše zaznamenali na 220 vstupů návštěvníků.

Závěr celé akce pak byl do jisté míry ekumenický. Od kostela Církve československé husitské se vydal průvod se svíčkami přes centrum města ke kostelu svatého Mikuláše. Cestou jsme měli celkem šest zastavení, na místech, která organizátoři symbolicky vybrali – místo u školy, místo u lounské synagogy, jako symbolu „starších bratří křesťanství“, u knihkupectí a pak u knihovny a u Galerie Benedikta Rejta, jako reprezentanta kulturního života Loun. Poslední zastavení pak bylo ve vstupu do chrámu svatého Mikuláše. Na každém ze zastavení se četl úryvek z Předzpěvu k staroslověnskému překladu Evangelií, známého Proglasu, nejstaršímu známému písemnému prameni ve staroslověnštine, jehož autorství je připisováno sv. Konstantinu (Cyrilu), v němž je chválen asi první slovanský překlad Písma a současně je vyzdvihováno právo člověka na bohoslužby v jeho mateřském jazyce. Byl to náš malý, nepatrný příspěvek, k letošní oslavě Cyrilometodějského výročí, 1150 let od příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu.

Po přečtení posledního úryvku Proglasu vystoupili účastníci průvodu na věž kostela, kde si po společné modlitbě „Otče náš“ a přímluvách mohli z ochozu věže vychutnat pohled na půlnoční osvětlené Louny. Pohled, který neznal asi nikdo z nich. Dokonce ani já sám, který si o sobě myslí, že kostel i věž zná už důkladně. I pro mne osobně byl pohled na noční Louny z výšky přes 40 metrů něčím novým, úchvatným a nezapomenutelným.

Ale nejen půlnoční výstup na věž byl součástí programu. Věž byla otevřena návštěvníkům od 20:30 do 23:00 a za tu dobu, i přes drobnou chybu na plakátech propagujících Noc kostelů, jsme zanznamenali přes sedmdesát návštěvníků věže, nepočítaje v to něco přes dvacet účastníků průvodu se svíčkami, kteří s námi na ochoz vystoupali též.

 

Slušelo by se teď asi poděkovat. Ale komu? Nejspíše organizátorům – panu Sedláčkovi, Weberovi, Slovíkovi, Burešovi, Havrlantovi, Nedvědovi, paní Fryčové, určitě duchovnímu správci farnosti, R.D. Werneru Horákovi, snad i chrámovému sboru za koncert, muzeu za zapůjčení dvou Biblí, majiteli Bible kutnohorské, jehož jméno zde nezveřejním, bezpochyby i městu Louny za ochotu a spolupráci i příspěvek, který poskytl Církvi československé husitské na organizaci akce, ale též Městské policii Louny a jejímu řediteli, který nám vyšel vstříc a přizpůsobil plán hlídek i naší akci, Policii České republiky …. Komu ještě poděkovat? Komu? No přeci Vám, Vám, návštěvníkům Noci kostelů, ať už jste přišli do kteréhokoliv otevřeného kostela kdekoliv v republice. Bez Vás by totiž veškerá snaha všech organizátorů přišla vniveč. Byla by zbytečná. A pokud jste si krom brožury, pexesa a dalších dárků odnesli i něco navíc, pak Pán Bůh zaplať.

 

S úctou a pokorou před všemi organizátory i návštěvníky

 

Jiří Oulický, editor programu Noci kostelů 2013 pro ŘKF Louny

 

Za poskytnutí fotografií děkuji Bohuslavu Weberovi a ing. Jaroslavu Tošnerovi z regionálního týdeníku Svobodný hlas.

Autor: Jirka Oulický | pondělí 27.5.2013 0:32 | karma článku: 10,68 | přečteno: 500x
  • Další články autora

Jirka Oulický

Zpřelámu ti hnáty, hnusný starče!

„Musíte se šetřit, pane biskupe.“ Těmito slovy se loučil ošetřující lékař s propouštěným pacientem. „Ale, pane doktore, stejně již na Boží hod tu nebudu,“ reagoval kardinál Trochta na ta slova a pokračoval: „a vy to víte. Mé dny se blíží ke konci.“ „Pane biskupe, operace sice nedopadla zcela podle našich představ, ale klid na lůžku vám udělá dobře. Pak můžete oslavit i velikonoce. A ty přijdou již za čtrnáct dní.“ „Za sedmnáct,“ s úsměvem jej opravil Trochta, „ale budu se řídit vaším doporučením a budu odpočívat. Rád bych byl na tu velkou slávu připraven. Třeba mi i kázání umožní.“

4.4.2014 v 17:11 | Karma: 32,14 | Přečteno: 3360x | Diskuse| Společnost

Jirka Oulický

Kterak pan Petřík sám sebe usvědčuje ze lží

Přemýšlel jsem, zda vůbec na pana Petříka reagovat, zda to vůbec má smysl. Možná ani ne, protože někdo, kdo donekonečna opakuje stokrát vyvrácené lži, kdo stále argumentuje v šesti zákadních argumentech (podpora nacistů ze strany papeže, bratři Mašínové a jejich údajná adorace ze strany katolických špiček, údajná podpora kardinála Duky homosexuálům /škoda, že takový Czeslaw Walek, ředitel festivalu Prague Pride má názor opačný/, morálnost současných komunistů /nejlépe předvádí Marta Semelová svými výroky a Jiří Dolejš, který byl v roce 2009 ochotný za úplatek 100 tisíc hlasovat dle přání/, terminus technicus „humanitární bombardování“ a jeho údajná podpora katolickými špičkami, a katolíci ve všech možných i nemožných institucích lobující za církev a pracující pro ní /viz třeba zmínka o údajných katolících mezi soudci Ústavního soudu/), tedy ten někdo, kdo stále jen do omrzení používá těchto několik lží či polopravd, snad ani není přístupný argumentům vycházejícím ze znalosti věci. Přesto na jeho (zatím) poslední článek a především diskusi pod ním budu reagovat.

31.3.2014 v 17:37 | Karma: 21,67 | Přečteno: 1220x | Diskuse| Společnost

Jirka Oulický

Souboj východu se západem?

Dlouho jsem se vyhýbal tematu nejdiskutovanějšímu a z pohledu objektivity i nejtěžšímu – událostem na Ukrajině. Celé to vnímám jako neuvěřitelně nešťastné dění, tragické pro všechny obyvatele této země bez ohledu na stranu, na níž stojí, za níž třeba i bojují slovem, ale též i zbraněmi. Jde o nesmírnou tragédii této země, která pro ni bude znamenat rozdělení, polarizaci na několik generací. Obě strany konfliktu, včetně příznivců jedné či druhé strany, často používají i současnou nejmodernější zbraň – útok na veřejné mínění prostřednictvím emočně laděných zpráv a fotografií.

17.3.2014 v 23:12 | Karma: 16,62 | Přečteno: 851x | Diskuse| Politika

Jirka Oulický

Lucie, postrach blogu?

Lucko, protože spolu komunikujeme již nějakou dobu, budu Tě oslovovat takto familiérně. Samozřejmě, že Ti balhopřeji k drtivému vítězství v obou kategoriích, kde jsi na titul mohla aspirovat a jsem rád, že hlasující čtenáři ukázali víc rozumu, než by se z diskusí pod některými články mohlo zdát.

7.3.2014 v 16:47 | Karma: 17,16 | Přečteno: 994x | Diskuse| Společnost

Jirka Oulický

Církev chce kostel, holota jedna!!!

Tedy, ne, že bych neměl žádná volná témata k přemýšlení a sepsání blogu, ale než se to urodí, objeví se nová inspirace. Dnešní inspirací mi je podvečerní článek zde na blogu o občanských iniciativách bojujících proti tzv. církevním restitucím. Už mě unavuje vysvětlovat donekonečna, že o žádné restituce nejde, že jde o Majetkové narovnání s církvemi a též o úplnou odluku církví od státu, nejen tu ekonomickou.

24.2.2014 v 22:00 | Karma: 29,68 | Přečteno: 1464x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

GLOSA: Trestání bezdětků? Má-li něco logiku, vytáhněte na to kanon

3. května 2024

Premium Na živořící lidovce se sesypala hora kritiky za jejich návrh, aby bezdětní lidé odváděli vyšší...

Poslanci se rozhodli umožnit prodej některých lehčích drog dospělým

3. května 2024  10:38,  aktualizováno  13:54

Dospělí si v Česku budou moci koupit lehké drogy jako HHC, kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC,...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Na Česko loni útočili ruští hackeři. Nechte toho, vyzval je Černínský palác

3. května 2024  13:42

Za loňskými útoky na českou internetovou infrastrukturu stáli ruští hackeři, uvedlo ministerstvo...

  • Počet článků 114
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1384x
Jsem člověk ..... zatím .....