SLON V PORCELÁNU

Prezident Miloš Zeman opět nezklamal a nenechal národ v úzkých. S výšin Hradu s protektorským úsměvem sdělil všem svým dolním deseti milionům, že i on přiloží ruku k dílu. Nebude jako jiní, tak to myslel, „ostentativně“ shlížet z vrtulníku na tu povodňovou spoušť, ale udělá něco praktického, slova jsou prý málo.

Očekával jsem s napětím, s čím národ potěší, kterým bonmotem vodu zastaví a výsledek předčil očekávání: muž činu, nejen slov, Miloš Zeman, přikládá ruku k dílu prostřednictvím Hradní stráže. Požádá Hradní stráž, aby se zapojila do protipovodňových prací. Už si ho živě představuji, jak jde s deštníkem v ruce k bráně kasáren a žádá členy Hradní stráže, ať si vezmou gumovky, pršipláště, nakoupí jim bagety, přidá nějaký bonmot na cestu, a hurá na vodu! Samozřejmě ve svém volném čase, protože je pan prezident pouze POŽÁDAL. No, nevyhovte svému šéfovi!? Nota bene vrchnímu veliteli branné moci.

Nelze než žasnout nad invencí poradců prezidenta Miloše Zemana. Bystrostí asi nějak nevynikají, když jim trvá několik dnů, aby něco vymysleli, a když vymyslí …, ale možná, že četli článek blogera Makovského, a tak se rozhodli k hradní mobilizaci.

Zdá se, že na poslední chvíli, protože kulminace toku Vltavy přijde někdy s úterním ránem, tak si ani náš prezident k projevu nestačil srovnat kravatu a vzít jinou velikost košile. Ale to se při mobilizaci stává, čapne se to, co je po ruce a hurá do boje.

Možná, že už v ranních zprávách budou první snímky našeho prezidenta, jak rázně vykračuje z obou stran podpírán, v čele své věrné Hradní stráže čelit povodni.

Upřímně, je mi ho trochu líto….