„Většina konfliktů, jež svět zažil v minulých deseti letech, nebyla vyvolána ambicemi panovníků ani spiknutími ministrů, nýbrž vášnivou agitací veřejného mínění, jež prostřednictvím tisku a parlamentů uchvátilo výkonnou moc."
A kdy a kdo to řekl? To nebylo loni, ani předloni, ale roku 1909 v Říšském sněmu to řekl německý kancléř von Bülow.
Tisku, moderněji mediím obecně, se říká sedmá velmoc. Trefné přirovnání, ani ne pořadím, ale slovem velmoc. Jako každá velmoc, má velmoc média zájmy. Nikoliv své. Ale zájmy svých zadavatelů. Čím jsou zadavatelé movitější, vlivnější, tím větší kolektiv médií, širší záběr, tím větší možnosti investigace podle zadání.
Za účelem podávání správných informací neuvědomělým občanům byla vyšlechtěno medium s přívlastkem „veřejnoprávní“. Má zprostředkovávat průměrné info průměrnému občanu s průměrným intelektem a občan si za to zaplatí. Tedy, všichni občané si zaplatí: nejen ti průměrní, ale i ti hloupí a chytří občané, i když z logiky věci takové informace nepotřebují. Ti první nestojí o žádné, ti druzí si informace dokáží najít i bez pomoci veřejnoprávních redaktorských dělníků.
Veřejnoprávní médium má nestrannost ve štítu, ve výrazu komentátorů, v naléhavosti jejich hlasů, aby občan viděl, že slouží veřejnosti, občanu a nestrannost má právně ukotvenou v zákoně. Jen občas nezablikne kontrolka nestrannosti a pel veřejnoprávního panenství odvane s prvním slovem mimo veřejnost.
Poslechněte si unikátní zvukový záznam slov Vladimíra Kroce, významného moderátora veřejnoprávního Českého rozhlasu, který má být ze zákona nestranný.
Zvukový záznam Fr. Matějky, který si s vědomím moderátora pořizoval záznam rozhovoru. Jen nestačil záznamník vypnout.
Namátkou vybírám: „Ale jestli si myslíte, že nám bude v Rusku líp, tak jo, to je v pořádku.“ Nebo: „To je váš, vaše vidění světa, že je potřeba vystoupit z Evropský unie a jít do Ruska.“
Bezprecedentní záznam! Když ČRo zapomene, že si nahrává i host...
Tak si vzpomenu na výrok z jednoho populárního filmu.: „Muž s koženou brašnou nesmí projet.“
Jen tentokrát se to nějak zvrtlo.
Otto Černý
