Odkaz Stiega Larssona – Po stopách vraždy O. Palmeho

Před týdnem proběhl v knižním obchodě Dobrovský křest knihy Jana Stocklassy: „Odkaz Stiega Larssona – Po stopách vraždy Olofa Palmeho.  

Autor knihy dle svých slov navazuje na archív světoznámého spisovatele severských detektivek Stiega Larssona. Jeho knihy se ve světě prodávaly v milionových nákladech, byly i zfilmované.

Sám Stieg Larsson byl silně levicově orientovaný a jeho zkoumání vraždy Olofa Palmeho stavělo na jeho přesvědčení, že za vraždou dle jeho slov stojí krajně pravicové kruhy ve Švédsku a ve světě.

Stieg Larsson strávil část svého dětství u svého dědy v zapadlém švédském městečku. Jeho děda byl komunista, a jako takový byl za války „kompromitován a potrestán, zatímco ti, co sympatizovali s nacisty, mohli v neutrálním Švédsku působit dál“, jak se píše v knize. Děda, „stalinista“, jak se vyjádřila jeho partnerka, ho bezesporu silně názorově ovlivnil. „Boj proti pravicovému extrémismu se stal nedílnou součástí jeho života“.

Kniha Jana Stocklassy je stavěná právě na informacích, které Stieg Larsson před svou smrtí shromáždil. Na základě těchto informací Jan Stoklassa pokračoval dál v pátrání. Podařilo se mu navázat kontakty s některými lidmi, které Stieg Larsson ve svých poznámkách uváděl, a dál postupoval v objevování dalších kontaktů, až dle jeho mínění a za pomoci české novinářsky, se dostal k osobě, která by mohla, dle jeho závěrů, být vrahem Olofa Palmeho. Své poznatky sdělil švédské policii a doufá, podle vyjádření švédského státního zástupce, že vražda bude objasněna do dvou let.

Olof Palme pocházel z vyšších sociálních vrstev, jeho matka měla šlechtický původ z Pobaltí Jeho otec byl ředitel největší švédské pojišťovací společnosti. Olof Palme byl silně kontroverzní osobou, nejen tím, co hlásal, ale i svým původem, který se do sociální demokracie moc nehodil. Všichni na něj hleděli s podezřením: zleva i zprava.

Olof Palme chtěl změnit svět k obrazu svému nehledě na okolnosti. Zcela ovládl sociální demokracii. O jeho slovech se nediskutovalo. Nakonec se stal i švédským ministerským předsedou.

V rámci svého mesiášství se zasadil o podporu různých radikálních marxistických skupin po celém světě, na kterou švédský stát vydával a stále vydává stovky milionů švédských korun. Byl to on, který zavedl „politické“ přistěhovalectví, kdy do Švédska oficiálně proudily tisíce a tisíce levicových „uprchlíků“, záloha nových levicových voličů, zatímco opravdových a zbídačelých uprchlíků, konkrétně z jižního Vietnamu, se do přijímacích kvót příliš mnoho nevešlo.

Byl silně protiamerický, svět šokoval svojí účastí na stockholmské demonstraci proti válce ve Vietnamu, kdy šel v čele průvodu společně se severovietnamským velvyslancem.

Švédsko finančně i diplomaticky masivně podporovalo Komunistickou stranu JAR, případně její sestru ACN, bez ohledu na její extrémistický a násilný charakter, hůře stravitelný i pro tehdejší SSSR. Samozřejmě v rámci práv národů na sebeurčení. Jak jinak.

A právě toto měly být okolnosti proč i jihoafrický režim mohl mít zájem na zabití Olofa Palmeho. Ale nejen tyto, v možných důvodech se objevuje i překažení dodávek zbraní a střelného prachu ze Švédska do Iránu, spojnice aféry Irán gate a nikaragujských Contras, která málem stála Ronalda Reagana křeslo.

Vše spojeno a sečteno. Jan Stocklassa v kapitole Extrémní pravice píše, že hlavním motivátorem měly být „krajně pravicové skupiny ve Švédsku, respektive některé jejich vůdčí osobnosti. V Larssonových archívech se objevují názvy jako EAP, Evropská dělnická strana, obskurní strana, původně extrémně levicová, později s posunem kamsi k fašizujícím tendencím. Dále lidé okolo časopisu Contra, časopisu, který byl výrazně proamerický a horoval pro členství Švédska v NATO, dále Resistance International, hnutí založené sovětským disidentem Vladimírem Bukovským, hnutí silně protisovětské a protikomunistické. Už z výběru je vidět jaký mišmaš se v závěrech o možných objednavatelích vraždy Palmeho objevuje. Spektrum vidění Stiega Larssona bylo prostě jednosměrné: vše, co nesedí mému pojetí, je extrémní a pravicové.  Do tohoto úhlu vidění Stiega Larssona spadaly i švédské vojenské a policejní kruhy, které byly vůči Palmeho politice často velice kritické.

Byl jsem v té době ve švédské nucené emigraci a aktivní účastník tehdejšího dění. Proto se mne osobně dotýkají některé závěry v knize Jana Stocklassy stavěné právě na těchto informacích. Byl jsem členem švédské sekce Resistance International, podporovatelem časopisu Contra a tudíž jsem se s některými osobami uvedených v knize, letmo znal. O nějaké extrémnosti se nedá mluvit.

Jako redaktor krajanského časopisu Severské Listy jsem často otiskoval odkazy časopisu Contra, aktivit Resistance International, i zprávy od našich krajanů o dění v JAR, měl jsem kontakty s našimi krajany po celém světě.

Věděli jsme a viděli jsme, čí peníze a politika živí radikální marxistická hnutí, která stála za mnohými zástupnými konflikty ve třetím světě, kde se obě velmoci přetahovaly o svůj vliv. Nazývalo se to „osvobozenecká hnutí“, „hnutí za sebeurčení“, či „rasovou rovnoprávnost“, která často v boji vítězila.  Výsledkem zpravidla byla jiná totalita, množství mrtvých a ekonomický kolaps.

I to bylo výsledkem vědomí nebo ideologicky zaslepené, či nevědomé politiky Olofa Palmeho, díky jeho otevřené diplomatické podpoře a švédským penězům těmto hnutím.

Není tedy divu, že se v samotném Švédsku našli velmi silní kritici Palmeho politiky, především ze strany vojenských kruhů, a že rostly tendence k jeho odstranění z vysoké politiky. Nemyslím, že se jednalo jen o jedno politické spektrum švédské politiky. Silné kritiky měl i v řadách sociální demokracie.

Autor knihy Jan Stosklassa sice prošetřuje stopu nastíněnou již Larssonem, ale nikoliv však dogmaticky, snaží se nestranně spojit indicie, které dle něho vedou k samotnému pachateli. Nasazení ženy k vydolování přiznání z podezřelé osoby se mi zdá dost románové. Ženy a peníze jsou v tomto světě sice nejběžněji používané prostředky, které mnohým mohou otevřou ústa. To ano. Stává se to. Ale sotva profesionálům. Konečně, posuďte sami, kniha je čtivá.

Otto Černý, 14. března 2019

Jan Stocklassa, „Odkaz Stiega Larssona – Po stopách vraždy Olofa Palmeho“.

Dobrovský s.r.o. 2019, ISBN 978-7585-001-0, 

399,- Kč