Kdo je nejšťastnější?

     "Většina lidí je tak šťastná, jak si sama určí ve své mysli." Abraham Lincoln      Kdo z nás je nejšťastnější a proč? Na čem naše pocity štěstí závisí, co je ovlivňuje a jak se mění? Pokud se domníváte, že tyto otázky zajímají jen psychology či sociology, možná vás překvapí, že pocit štěstí a spokojenosti obyvatel různých zemí se stal v posledních letech i důležitým ekonomickým ukazatelem. Zatímco psychologové se zaměřují více na štěstí jednotlivců, mnozí ekonomové již léta zkoumají, jak a co ovlivňuje štěstí celých národů. Jedna z novějších ekonomických věd se dokonce nazývá Science of Happiness, a zabývá se právě studiem vlivů na spokojenost obyvatelstva různých zemí světa.       

     Ačkoli zvyšování životní úrovně obyvatel v rozvojových zemích pozitivně ovlivňuje jejich spokojenost, studie psychologů u jednotlivců ve vyspělých zemích poukazují, že samotná ekonomická situace není vůbec rozhodujícím faktorem, jak šťastný si člověk připadá. Problém je v tom, že člověk, žijící si na relativně slušné úrovni, si na nový nadstandard rychle zvykne, takže mu přinese jen krátkodobější radost. a druhý problém je v tom, že máme tendenci se srovnávat s ostatními, takže pokud se společně zvyšuje životní úroveň všem okolo, budeme se spíše srovnávat s těmi bohatšími, což mu větší spokojenost samozřejmě nepřinese.
     Co nám tedy, dle názorů psychologů, opravdu přináší pocity štěstí a spokojenosti? Na prvním místě to jsou rodina a přátelé, a čím více vztahů a čím jsou hlubší, tím lépe. Na druhém místě je nalezení smyslu života v něčem větším, než jsme my sami - ať se již jedná o životní filosofii, spiritualitu či náboženství. Třetím nejdůležitějším faktorem jsou naše životní cíle, práce a záliby. Není bez zajímavosti, že ačkoli vysoká životní úroveň nemá přímý vliv na naši spokojenost, můžeme si svým způsobem štěstí koupit tím, že se o své bohatství podělíme s ostatními. Háček je ale v tom, že se nejraději dělíme podle vlastního rozhodnutí a uvážení, a ne tím, že nám stát napaří vyšší daně...
     Michigenská univerzita právě ukončila dlouholetou studii o stavu a vývoji pocitů štěstí v různých zemích světa. K překvapení všech, tyto pocity v převážné většině zemí spíše stoupají, i když ne vždy ze stejných důvodů. Zajímavé je se podívat na Čínu a Indii, kde spokojenost v současnosti roste přímo úměrně s růstem ekonomickým a zvyšováním životní úrovně. Logicky, momentální situace v USA je naprosto opačná, a můžeme se jen dohadovat, do jaké míry vinou zahraniční i domácí politiky Bushovy vlády či negativních dopadů globalizace. Na druhou stranu, umístění na slušném 16. místě naznačuje, že USA i přes své současné problémy dokážou občanům vytvořit podmínky k převážně spokojenému životu.
     Nejspokojenější obyvatele planety má Dánsko, následují Portoriko, Kolombie, Island, Severní Irsko, Irsko, Švýcarsko, Nizozemí a Kanada. Největší pozitivní změny byly zaznamenány v Čině, Indii i Rusku, nejhůře se umístila Zimbabwe. Podrobnější studie potvrzují, ze nejspokojenější obyvatelé světa žijí v demokratických zřízeních, a mají vysokou důvěru ve svou vládu, policii a soudnictví. Ne méně je důležitá i důvěra ke svým spoluobčanům. Na stejnou úroveň se staví i možnost rozhodovat svobodně o svém životě i budoucnosti.
     Na základě těchto informací, můžeme s jistotou říci, že nejšťastnější člověk naší planety je Dán s velkou rodinou, mnoha přáteli, studující třeba záhady vesmírných civilizací, který miluje svou kariéru, sbírá mince a pravidelně přispívá na charitu? Možná, ale jen pokud mu zrovna třeba neutekla manželka se sousedem nebo pokud včera nezjistil, že má cukrovku. Nebo pokud mu není 45 let, neboť lidé středního věku nejvíce trpí depresemi. Nebo... Samozřejmě, že naše pocity štěstí či spokojenosti jsou ovlivňovány mnoha faktory, ale přesto považuji jmenované studie i jejich závěry za zajímavé, a pro politiky i ekonomy by měly být přímo "Biblí", neboť jim jasně ukazují cestu, jak nám všem mohou hromadně a trvale zlepšit náladu!
     A nebo měl pravdu Lincoln?

Links:
http://news.bbc.co.uk/1/hi/programmes/happiness_formula/4783836.stm
http://www.admin.cam.ac.uk/news/dp/2007041701
http://www.physorg.com/news134044847.html
http://www.msnbc.msn.com/id/22896014/