Budoucí rodička si může vybrat jakéhokoliv lékaře, ať už v soukromé praxi, v nemocnici nebo na středisku, u kterého je pojištěna. Ještě před první návštěvou by se měla se svým gynekologem telefonicky domluvit, zda on nebude v době jejího porodu zrovna na dovolené nebo mimo svou praxi, aby ji mohl rodit sám.
Prohlídky, ultrazvuk a testy jsou hrazeny ze soukromého pojištění budoucí rodičky.
Budu mluvit ze zkušeností vlastní rodiny. Pokud není žena dopravena do porodnice vlastními prostředky, platí se za službu sanitky přibližně $15 za míli (1.5 kilometru). Tam je možné si připlatit nadstandardní pokoj s jedním lůžkem, televizí, telefonem a stravou a la carte, přibližně za $75-$250 na den, podle toho, v jaké lokalitě se porodnice nachází.
Zásadní rozdíl mezi americkou a českou (možná i evropskou) poporodní péčí je v tom, že rodička opouští porodnici po porodu již za 24 hodin – někdy i ten samý den – pokud je porod normální a bez komplikací, jako je třeba císařský řez. Prodloužený pobyt může nařídit lékař po domluvě s pojišťovnou. Ta v zásadě hradí pouze 24 hodin pobytu. Dopravu zpět domů si musí žena zajistit sama.
Zaměstnavatel je povinen nové matce podržet její původní místo po dobu šesti týdnů, už na ně nemá žena legální národ. Federální vláda ani stát, kde rodička žije, nevyplácí žádné porodné. Stejně tak žena nemá nárok na jakoukoli podporu v oněch šesti týdnech mateřské dovolené, které jí zaměstnavatel povoluje jako neplacenou dovolenou.
Když jsme svým americkým přátelům vyprávěli, že v České republice ženy tráví v porodnici ještě několik dnů po porodu, dostávají porodné v přibližné výši dvou třetin průměrné mzdy, mají nárok až na několik let mateřské dovolené a ta je po celou dobu placená, nechtěli nám to věřit.
