Dejme dárky také dětem

Všiml jsem si, že když politici mluví o tom, co plánují, co zlepší, co zařídí, mluví většinou o dospělých a důchodcích. Někdy také o studentech, ale myslím, že ti nebývají státními maturitami a školným příliš nadšeni. Moc bych si přál, aby byla pozornost věnována i dětem. Ono to totiž souvisí i s jejich rodiči. Pokusím se dát několik příkladů:

• Večerní školky, aby si maminka s tatínkem mohli po celém dni odpočinout, jít spolu na večeři, nebo do kina.
• Více školek, aby se tam dostaly všechny děti. Anebo zřídit komunity, jako mají třeba v USA, kde maminky stejně starých dětí jdou do speciálního kurzu a pak se ve svých domovech střídavě starají o děti nejen svoje, ale i svých kamarádek.
• Aby šikana nebyla odmítnuta mávnutím ruky.
• Aby na přechodech, přes které děti chodí do a ze školy, stáli dobrovolníci vycvičeni policií a zastavovali šílené řidiče, když děti přecházejí.
• Aby dětské tábory byly řízeny kvalifikovanými silami, které jsou předtím důkladně prověřeny.
• Aby balík plínek nestál tolik, co večeře v 1. cenové skupině.
• Aby starší občané byly k dětem vlídnější a pochopili, že ty si občas musí křiknout, zaběhat a dělat blbovinky. Úsměv a pohlazení zmůže často daleko víc než nabroušený jazyk a zvednutý ukazováček.
• Aby české, moravské a slezské děti a i děti těch cizinců, kteří jsou u nás legálně, dostaly tu nejlepší zdravotní péči a vzdělání.

A jedno konkrétní přání – aby Krajský výbor v Ostravě přestal jančit a být byrokratický a uznal, že děti s astmatem potřebují vlastní školu a odbornou péči. A aby z toho jejich úředního šimla udělali točený koňský.