Kapusty málo a šneků hodně

Včera jsem zašel na odpolední kávu do zahrádky restaurace Lidového domu v Praze. Mou pozornost upoutali tři pánové u vedlejšího stolu – jeden v košili, druhý ve značkovém tričku, třetí ve sportovním sáčku s rozhalenkou. Před sebou měli nějaké brožurky v oranžové barvě. Během těch čtyřiceti pěti minut, kdy jsem seděl u své kávy, zkonzumovali dvě sedmičky bílého vína. Ale spíše než to, mě zajímal část jejich rozhovoru, který nebylo možno přeslechnout. S ubývajícím vínem v láhvích totiž přibývaly decibely jejich konverzace.

HBI free clip

Muž A: „Jakmile Jirka v sobotu řek´ že to převezme Bohouš, bylo to jasný.“
Muž B: „Z toho, jak se na něj Milan a Zdeněk podívali?“
Muž A: „Jo. Přesně to.“
Muž C: „A co jako? Já slyšel, že má o ten flek zájem i Vláďa Dryml.“
Muž A: „Šílíš? Pražáci ho mezi sebe nepustěj.“
Muž B: „To pak ani Milana.“
Muž C: „Neslyšel jsi, že mezi svejma má větší tlačenky než Bohouš?“
Muž A: „Bože můj!“
Muž C: „Pár jich na Jirku nadává, ale s ním aspoň byla jistota. To je tedy fakt."
Muž B: „A přitom sjezd má bejt až na jaře!“
Muž A: „Ty tomu věříš?“
Muž C: „Slečno, ještě jednu láhvinku, prosím.“