Lidé umírají i proto, aby ptáci mohli hnízdit

Nedávná tragedie na jezu u Olomouce, při které zemřela učitelka a žák a velmi špatně je na tom i vodácký instruktor, se nemusela udát, pokud by jeli po paralelním – hlavním ramenu. To je však zakázané.

Stačilo jen zaházet kamením. Pro některé to bylo pozdě, pro jiné včas...Miroslav Otáhal

CHKO Litovelské Pomoraví zakázala sjíždění hlavního ramene, aby v naplaveninách na březích mohli nerušeně hnízdit ptáci. Na hlavním ramenu nejsou ani jezy, dokonce ani nízké mosty, nebo obtížně překonatelné velké stavby, jako je tomu na vedlejším ramenu  - Mlýnském potoku, kam jsou vodáci směřováni. Plavba po zakázaném rameni je zcela bezpečná i atraktivnější.

Je to hlavně vodácký instruktor, kdo má poslední tragedii na svědomí (možná spolu s učitelkou). Pokud by ale i při ochraně životního prostředí byl na prvním místě člověk, tak by CHKO nezakazovala jízdu na hlavním rameni a tím nesměřovala vodáky na Mlýnský potok. Ptáci, kteří snesou rybáře, zvěř, a kteří dříve snesli také vodáky, by to snad zvládli i nyní. Pokud by ptáci přece jen chtěli více klidu, tak mají k dispozici spousty vedlejších a slepých ramen. Jistě, názory na důležitost klidného hnízdění, na škody způsobené vodáky a na prevenci nebezpečí se mohou velmi různit. Tolik k uvedenému případu.

Na jezech zemře v ČR ročně 30  – 50 lidí, z toho jsou necelá polovina vodáci. Nejde tedy jen o problém sportovního (turistického) odvětví, jak si lidé často myslí. Často zde umírají děti, které k jezu nepřiplouvají. Poznat nebezpečí na jezu není jen tak. O tom také svědčí smrt hasiče před několika lety, na jezu u obce Háj (opět řeka Morava). Při nácviku záchrany tonoucích tehdy sami hasiči nepoznali velikost nebezpečí a dostali se do vodního válce. Přestože byl na místě celý oddíl hasičů s patřičným vybavením, jeden z nich zemřel. Takže i z tohoto důvodu je toho k obecnému zamyšlení jistě více.

1. Jezy si v ČR každý staví, jak chce. Zatímco jiné stavby musí splňovat všemožná, často až zbytečná kritéria, tak smrtelně nebezpečné jezy se dále stavějí. Postavit zcela bezpečný jez není při tom žádná velká věda. Stačí jen šikmá spádová deska a úprava odtokového dna. Na to ale stavbaři (investoři) sami od sebe kašlou.
2. Kdejaký výkop musí být označen a zabezpečen, ale jezy nemusí.  Jsou součástmi říčních cest a tak by měly být tuplem zabezpečeny. A to povodími. Pokud jednotlivá povodí zvládají údržby dlouhých koryt a břehů, zvládnout mohou i minimálně označení a instalace záchranných kruhů a lan s házecími pytlíky. No ale u nás v ČR se raději utrácí třeba za informační cedule, které nás informují, přes jakou instituci jsme si co zaplatili.
3. Neměly by se nebezpečné jezy upravit? Na fotografii je jez u Mohelnice (také řeka Morava), kde zemřeli, jen co vím, 4 lidé. Po poslední tragédii byl prostor pod jezem zasypán velkými balvany a jez je teď neškodný. Je to ale jediný z mnoha nebezpečných jezů na Moravě, který byl v posledních letech upraven. U některých jezů je možné zabezpečení podobně jednoduché, u některých je sice složitější, ale určitě je vždy řešitelné. Na zabezpečení veřejně přístupných nebezpečných míst by snad měly být použity veřejné prostředky spíše, než např. na sponzoring dvou soukromých golfových hřišť, na které dal Olomoucky kraj (koalice ČSSD, ODS, KDU-ČSL) v loňském roce 120 milionů. Za tyto peníze mohly být zabezpečeny jezy v celém kraji a jen letos nemuseli zemřít jen u Olomouce již 4 lidé. Státní podnik Povodí Moravy se zase např. v loňském roce raději postaral za 19 milionů o vyspravení Baťova kanálu.