Řekněte mi co má dělat moje maminka, aby měla práci. Je jí třiapadesát. Vyučila se kuchařkou a jako kuchařka dlouho pracovala. Pak její podnik zrušili a ona získala místo ve skladu, ale už to budou 2 roky co o to místo přišla.
K tomu se objevily zdravotní problémy - operace kolena, artróza zápěstí na obou rukách, ale nějaká snížená zdravotní schopnost se nepodařila vyjednat s doktorem. Do skladů ani vrátit se do kuchyně proto nemůže. Sama vídám, jak jí kolikrát vypadne vajíčko, nebo neudrží hrnek nebo kastrolek když chystá večeři.
Udělala si rekvalifikaci na vrátného, protože jí stejně nic jiného nezbývá. Jenže tam ji nechtějí protože nemá OZP. Tak prý až bude v důchodu. Jenže se bojím, že ten bude mít tak nízký, že z toho stejně nevyžije. Chodí po všech možných výběrových řízeních, ale marně. Je nějaká šance?
Ano, samozřejmě šance je. Vaše maminka to nevzdává a snaží se hledat řešení. Volí si však stále velmi těžkou, konkurenční cestu. Protože vždycky, když se přihlásí do nějakého výběrového řízení, tak se tam objeví asi celá řada dalších zájemců a jen vítěz bere všechno. Ano je to tvrdé, ale je to tak. Právě u takových výběrových řízeních asi narazí na mladší, sympatičtější, zdravější, dravější, komunikativnější, zkušenější, kvalifikovanější, nadšenější.... a podobně.
Ať se na hledání práce zkusí podívat z jiné strany. Ať je ona jedním jediným uchazečem o práci. Uchazečem, který nabízí řešení a který nemá konkurenci. Nemůže pak prohrát. Zkusím to popsat v základních krocích:
- Musí věřit, že má pro někoho hodnotu a může uspět!
- Přestat chodit po všech možných výběrových řízeních a posílat univerzální životopis na jakoukoliv práci ať již přímo nebo přes personální agentury.
- Vysnít si místo, kde by chtěla pracovat i přes svoje pracovní omezení.
- Místo nabídky své pracovní síly nabídnout řešení. Například pokud by se jí líbila práce například prodavačky v second handu nebo v galanterii může obcházet takovéto prodejny a sledovat, jak obsluhují prodavačky svoje zákazníky. Jsou bezchybné, milé, vstřícné a chtějí poradit? Dříve nebo později určitě narazí na nějaký obchůdek, kde zákazníci úplně spokojeni nebudou.
- Pak může kontaktovat majitele a nabídnout mu lepší zacházení se zákazníkem. No a pokud by zjistila, že tím neprofesionálem byla přímo paní majitelka, stačí se s ní zapovídat na téma, jak to všechno zvládá a možná zjistí, že paní majitelka toho má skutečně hodně. Že nestíhá, ale že nemůže najít spolehlivého člověka.
- A když kdekoli narazí na majitele nebo majitelku je třeba se zajímat o jejich byznys. Ptát se co a jak dělají, jak se jim daří, co je trápí.... Prostě nabídnout jim nejdříve svoje ucho, potom porozumění a pochopení a nakonec řešení ve své osobě. Má přece ohromné zkušenosti. Sama se již mnohokrát setkala s vynikajícími prodavačkami i nepříjemnou neochotou.
- Nabídnout svoji pomoc jako výpomoc zdarma. Důležité je dostat příležitost. Nebát se nabídnout "Moc ráda bych vám nějak pomohla..."
- Odvádět lepší práci, než si majitel dovede představit.
a to nejdůležitější na závěr:
Nerozhoduje věk, rozhoduje osobní postoj. Každý si můžeme vybrat roli oběti, kdy se proti nám spikl celý svět. Nebo můžeme přijmout roli aktivního tvůrce, který vidí příležitosti a příležitosti si i vytváří. (Více v knize Jak získat vysněnou práci)
