Elektrikář sebevrah

.... Tak miláčku, koupil jsem tu objímku! A už tahá židli z kuchyně. Odborně si vybalí nářadíčko, rozcapí si všechno na botník, asi abych to obdivovala a na špičkách balancuje a odmontovává stropnici.

Miláčku???? Máš vypnutý proud?

  Já: jak to mám vědět? Asi těžko, když svítíme!.....On: No, tak dej ty vypínače oba dolů ( řeč je o schodišťovém vypínači) Já: Oba? On: jo! Já: no to je snad divné, ne? Přece je jeden nahoru a druhý dolů a zase, když půjdu z druhé strany, tak ho zmáčknu nahoru a ten druhý bude dolů...jsem z toho jelen, ale poslušně plním úkol!
  A tak si tam Drahouš stál na těch špičkách, drátky nad hlavou a funěl a sípal a hekal natažený jako užovka, aby dosáhl, oči na stopkách, aby v tom šeru viděl.....ÁÁÁÁÁÁÁ jdeme do finále, nová čokoláda namontována, vlevo fáze vpravo nulák, kdo to neví to je č..ák ....tralala, ozývá se z předsíně. Halooo....žárovku k noze!!! Oká...nabíhám a dávám žárovku k noze.

  Ježíši, nemůžeš mi to dát do ruky, jak se zase mám shýbat? Dobrá, vkládám žárovku do ruky a poodcházím stranou, přeci jen příliš nevěřím těm vypnutým vypínačům,  žárovka se roztáčí a zavrtává a jéééééééé...on: ona svítí!!! Sakra, celou dobu to je zapnuté.....!!!!!!!!!!

  Jen si držím hlavu a odcházím rozbít tajně skříňku, když už se tu chce realizovat, pak ať raději opravuje něco čemu rozumí a co nezabije … J