Láska mražená

Jo v mojí chaloupce je krásně. Obzvlášť nyní, když je zde konečně koupelna se sprchou. Přesto, že ještě pár dodělávek bude třeba, průtokáč ohřívá vodu, trysky tryskají, přímotop hřeje a dveře se dají zavřít, byť klika je pouze na jednu stranu.
A tak se mi tu zabydlel i můj nový přítel a celý cacný koupele, hasil si to s ručníkem přes rameno. Po vyprávění o staré komtese z Hudlic z Bludovského panství a mé praprapraprabábě čarodějnické, se nejspíše zpotil děse...m. Marně jsem si pod vousy broukla : voda se ještě nestihla ohřát, a už byl tam. Klika uvnitř, tak abych ho náhodou neokoukla a veselé cachtání vody. Kdyby jen věděl, jak funguje elektrický jistič v mé chatě, jak moc je citlivý na přetížení a jaká tma tmoucí dokáže tady v lužických horách být, když vypadnou pojistky. Jistě by si vzal KPZ krabičku a svíčku s sebou.
Sedím si to u televize v očekávání romantického večera a najednou tma! Po paměti šátrám na pojistky a marně se je snažím nahodit...blik...blik...blik...a stále znovu a znovu tma. Volám: vypni přímotop!!! Ten přímotop vypni!!! Nic. Nahmatávám kleště a poslepu se snažím dostat do koupelny a jako správný záchranář, vysvobodit milého z temnoty.
K mému překvapení, ten borec stojí ve sprše, u huby pěnu jak při vzteklině, strachy okousaný kartáček a na skle obrazce od mistra Mrazíka, jak ledová voda mu tekla. Ddzzz...jektá zubama a oči na vrch hlavy...jsem se bál, že mi tu zhasíná stará Hudlická!
Statečný hoch, napadá mě. Takový otužilý a nebojácný. Žádný městský typ.
Teplý kožíšek, čaj rum bum a dvojitá deka, co víc si přát k romantickému večeru a tak za jektání a drkotání zubů usínáme a je nám fajn. Tohohle chlapa si nechám. Ten mě umí rozesmát!!!