Řežeme si s nadšeným výrazem ve tváři větev, na které sedíme a jsme hrdí na to, že jsme součástí něčeho velkého, co zachrání naši planetu.
My starší a pokročilí si pamatujeme socialistické závazky, jež se dobrovolně povinně uzavíraly většinou při příležitosti nějakého sjezdu či výročí a pak je ti největší Hujeři dále "zpevňovali". Tím se chtěli zalíbit straně, o jejíž přízeň usilovali, místo, aby strana usilovala o přízeň jejich. Takhle jsme tu žili a někdy na přelomu roku 1989 a 1990 jsme uvěřili, že už to nikdy nezažijeme. Byl to naivní omyl, už je to tu zas. Zase nějací svazáci v čele s duševně nemocnou puberťačkou s planoucím zrakem zpevňují nesmyslné zelené normy, jejichž dosažení zničí konkurenceschopnost Evropy a bude znamenat ve svému důsledku zchudnutí celého kontinentu. A nejen to!
Další nesmysly hlásané ve jménu politické korektnosti zaviní porážku Ukrajiny, ježto se západní banky zavázaly, že nebudou financovat zbrojní výrobu. Ruské, čínské, severokorejské a iránské banky pochopitelně nikoli.
Zase se kádruje a firmy, jež nesplňují přísná kritéria se nesmí ucházet o státní zakázky. Předepisuje se, kolik procent služebních aut musí být elektrických, protože jinak by se tyto prozatím velmi drahé a stále dost nedokonalé vozy těžko prodávaly.
Řežeme si s nadšeným výrazem ve tváři větev, na které sedíme a jsme hrdí na to, že jsme součástí něčeho velkého, co zachrání naši planetu. Ti největší fanatici jsou nejen zapojeni, ale mají pocit, že dokonce vedou.
Přenecháváme naše tradiční trhy a sortimenty firmám ze zemí, kde tomuhle šílenství zatím nepodlehli. Sice v jejich hlavních městech není pro smog vidět čisté nebe, ale na tom jim tam vůbec nezáleží. Je to jako v Londýně ve třicátých letech. Máme pocit, že jsme na špici pokrokového hnutí, a přitom nás drtí země, které jsou o sto a více let za námi. Většina z nich dokonce ještě nezažila ani osvícenství, a přitom přece už víme, že vývojové etapy zkrátka přeskakovat nelze.
Nikdo se neodváží říci nahlas, že král je nahý, byl by těmi svazáky okamžitě kamenován a politicky i kariérně znemožněn. První jsou pochopitelně Němci, kteří jsou coby národ nejsnáze zfanatizovatelní, historie o tom mluví dostatečně výmluvně. A vím, že budu obviněn ze stereotypu, ale je mi to jedno: nejhlasitější a nejhysteričtější jsou bohužel ženy. Ty, kterým nesmíte podržet dveře, pomoct do kabátu a zmínit se, že jim to dnes mimořádně sluší. Což ostatně nehrozí, jelikož ještě nikdy nikomu v historii lidstva fanatismus neslušel!
Taky se vám stýská po časech, kde děvčata nepotřebovala tetování, piercing a botox?
