Mutti Merkel dávno pochopila, že opozici, v tomto případně kolačního partnera, je možné porazit tak, že mu ukradnete jeho programové priority a splníte je dříve, než vypuknou další volby. Není to snadné, ale možné to je.
Prudký rozvoj industrializace v 19. století přinesl dramatické zvětšení sociálních rozdílů. Na jedné straně bohatí podnikatelé a na druhé dělníci pracující za mnohdy nelidských podmínek. To muselo zákonitě vyvolat nespokojenost, které se chopily politické strany nesoucí atribut sociální ve svých názvech. Vytkly si za cíl pomoci dělnické třídě ke spravedlivějším pracovním podmínkám a dalším sociálním vymoženostem. V Evropě jsou státy, které patří ke světové špičce v oboru sociálních výdobytků, takže vzniká otázka, jaké opodstatnění má strana, která chce bojovat za něco, co už máme? Samozřejmě je vždy co zlepšovat, ale i malé dítě pochopí, že u každé vesnice nemůže stát plavečák, tenisové kurty, škola, nemocnice, azylový dům, domov pro postižené a starobinec. Případně dětské hřiště a cyklostezka – to jsou speciality EU!
To na okraj debaty o výsledku voleb u našeho největšího souseda. Mutti Merkel dávno pochopila, že opozici, v tomto případně kolačního partnera, je možné porazit tak, že mu ukradnete jeho programové priority a splníte je dříve, než vypuknou další volby. Není to snadné, ale možné to je.
Jí to vychází už 12 let. Jedná se vlastně o „realizovaný“ populismus, totiž fakt, že identifikujete, ukradnete nebo vytvoříte téma, o němž víte, že by mohlo voliče zajímat a nejen, že jim řešení toho problému slíbíte, vy to i vyřešíte. Výsledkem je spokojenost voličova a vaše znovuzvolení. Elementary, Watson!
Přesto jí část voličů utekla a nezbývá, než ocenit, že to ve své první reakci na volební výsledky před televizními kamerami neváhala přiznat. Je to exaktně vychovaná vědkyně, takže provede analýzu, jejíž výsledek se dá poměrně dobře předvídat.
Extrémistické strany z obou úvratí politického spektra mají šanci na úspěch pouze tehdy, když „tradiční“ strany selžou. A ona už to dávno ví, že jde o imigrační vlnu. Tolik se chtěla zavděčit „multi-kulti“, ukázat Německo s „lidskou tváří“, snad podlehla v zoufalství nad demografickou křivkou, i trochu sociálnímu a genetickému inženýrství, až to zvorala. Jiří Peňás to krásně popsal slovy, že to „ti Němci vždycky přeženó.“
Přehnala to i nejhůře oblečená politička na Západ od Aše, když řekla, že to „Němci zvládnou.“ No, nezvládnou, to už je zřejmé, ale osmdesátimilionový stát je jako obrovský tanker na moři. Otočit takový kolos, na rozdíl od sportovního člunu, hodnou chvíli trvá. A kromě toho musí být změna kurzu nenápadná, plynulá a politicky zdůvodnitelná. Musí to vypadat tak, že nově příchozí sami prokaučovali svou životní šanci. A laskavá Mutti, ač nerada, musí chránit své občanky a občany.
AfD už nikdy nebude mít lepší volební výsledek, než letos. Kancléřka jim ukradne to jediné téma, které mají. Pomalu, ale jistě dokončí změnu kursu vůči imigrantům.
A pokud bude kandidovat za 4 roky, zase vyhraje! Karel Gott mit uns!
