Víra versus morálka

Před náboženským fanatikem, dám přednost čestnému muži či ženě bez ohledu na jejich povolání. Víra by měla pomáhat k morálnímu chování, ale ten kondicionál je nutný, protože tomu tak začasté není. 

Často se říká, že víra je dar. Někdo je obdařen a jiný není. Mnozí z těch „osvícených“ podléhají nadřazenému dojmu, že jsou dál, případně výš (v jiném levelu) než ti nevěřící. Na nás - na bandu pohanů - se pak dívají jako na handikepované chudáky s takovým tím blahosklonným vše odpouštějícím výrazem. Asi jako na malé dítě. Jakož i my odpouštíme viníkům našim...

Chce se mi připomenout, že člověka z lidoopa neudělala víra, nýbrž schopnost myšlení, komunikace a (světe div se!) schopnost učit se, učit se, učit se a pracovat. Víra přeci naprosto nic nevypovídá o kvalitě člověka – jeho víra může být zcela pomýlená a nenávistná. Ve jménu víry se v dějinách lidstva spáchalo mnoho zla a bezpráví, až se jeden ptá, kde byly v té době všechny ty zákazy a přikázání. Příklad: Třebaže byli kupčíci vyhnáni z chrámu, prodávaly se v nich odpustky a jejich kritici pak skončili na hranici společně s čarodějnicemi.

Ale není třeba chodit daleko do minulosti, stačí skandály dnešních duchovních žijících v celibátu. Nemusíme být odborníky na sexuologii, abychom tušili, proč některé obory (tanečník, kadeřník, módní návrhář, etc.) přitahují homosexuály a zrovna tak najdeme řadu pedofilů mezi učiteli, vychovateli v dětských domovech a na farách. Ale není tomu tak, že se pedofilem stanou díky celibátu, to řeší každý slušný farář macatou kuchařkou. Pořadí je opačné – ty obory si vybírají podle svých sexuálních preferencí.

Pro mě je ale rozhodující něco úplně jiného než víra a to je morálka. Než-li zkažený farář, je mi milejší morálně žijící burzián. Před náboženským fanatikem, dám přednost čestnému muži či ženě bez ohledu na jejich povolání. Víra by měla pomáhat k morálnímu chování, ale ten kondicionál je nutný, protože tomu tak začasté není. 

Náš morální kodex vychází z křesťanských zásad, ale je na nich dnes už zcela nezávislý. Měli by nám jej vštěpovat rodiče, učitelé a další vzory nejen tím, co říkají, ale hlavně tím, jak se chovají. Pak jej buď dodržujeme, nebo ne, ale schovávat se za víru jako za fíkový list je naivní a průhledné. Bohužel ne každý jej prokoukne. Stačí sledovat pana kardinála Duku. Ten se za fíkový list určitě nevejde.

 

Autor: Ondřej Šebesta | pondělí 14.1.2019 7:00 | karma článku: 10,13 | přečteno: 256x