ODS téměř skončila v propadlišti dějin. Jenže ten, který vyhrál volby ve jménu boje proti korupci, ji pozvedl nevídaným způsobem až na celostátní úroveň. Dotační byznys kvetl na plné obrátky.
Začínám věřit tomu, že vše v historii lidstva opravdu probíhá v sinusoidách. Nejinak je tomu i u ODS. Hlad po ekonomických reformách a jasná řeč vynesla Klausovu ODS na vrchol popularity, které nemohlo váhavé přešlapování Občanského hnutí vůbec konkurovat. Tehdy jsem tomu tahu na branku, přes veškeré chyby, které se díky nedostatečnému právnímu rámci přihodily, hlasitě tleskal. Ta radost mě přešla v okamžiku, kdy se ODS ve snaze zabetonovat svou pozici, snížila k hanebnosti, kterou společně se všehoschopným alkoholikem Zemanem (který nikdy nebyl sociálním demokratem) nazvali Opoziční smlouvou. Tím se Václav Klaus vyřadil ze soutěže o titul "Zasloužil se o stát", protože se více bál o své znovuzvolení, než o další osud svého dítěte – ekonomické transformace. Zbytek partaje si společně se svými "neozbrojenými" nepřáteli vesele rozděloval výnosná místa a republika se pohroužila do mafiánského systému, který porodil tzv. protestní strany a hnutí. Ti využili nespokojenosti občanů, kteří viděli to Palermo kolem sebe, a vytáhli na stožár vlajku boje proti korupci.
ODS téměř skončila v propadlišti dějin. Jenže ten, který vyhrál volby ve jménu boje proti korupci, ji pozvedl nevídaným způsobem až na celostátní úroveň. Dotační byznys kvetl na plné obrátky, velkouzenář postupně obsazoval strategická místa svými nohsledy, a tak se stal beztrestným, stejně jako kamarila ODS a ČSSD roky před ním.
Petr Fiala vytáhl ODS z politického suterénu a tím svým slušným a klidným způsobem ji krůček po krůčku začal vracet do politického salonu. Problém je v tom, že ho ten návrat stál příliš mnoho. Musel použít pák regionálních bossů, což nejsou žádní dobráci, jak to vidíme v Brně v přímém přenosu. S vydatnou pomocí občanské společnosti s Milionem chvilek v čele, se mu podařilo sjednotit demokratické strany do té míry, že je s vypětím všech sil schopen udržet pětikoalici dodnes. Jenže mafiáni v ODS opět vystrkují růžky, oni nezmizeli, naopak oni ožili! Zdá se, že jsou už zase nesestřelitelní a premiér stojí před Sofiinou volbou. Těch možností není mnoho. Jestli nechce vypadat jako kandidát na titul "Zoufalec roku", bude muset tu rakovinu v těle ODS odoperovat. Pokud to skončí tím, že prohlásí, že mu své jednání ten či onen, ta či ona dostatečně vysvětlili, stane se jejich spoluviníkem, jednání na hraně zákona normou a ODS se zase ocitne na okraji útesu vedoucího do pekel. Trapné výmluvy z toho bílého prášku na iPhone i bouřky na Žižkově dělají bulvární komedii nejnižší kategorie.
Případný odchod Pirátů z vlády (protože ničím jiným hrozit nemohou) v poločase volebního období by sice potvrdil, že obranu demokracie myslí vážně a určitě jim přihrál nějaké hlasy voličů, vládě tím však neuškodí, protože i tak bude mít v parlamentu většinu. Přesto by bylo dobré, se od této praxe distancovat, jinak by si mohli vyslechnout, že své ideály vyměnili za posty. Opět se aktivizuje Milión chvilek. Mám pocit, že jsou to moderní Blaničtí rytíři a po dvou letech zase hlasitě tleskám!
