Nesmíme zapomínat na to, že se republice daří velmi dobře, asi nejlíp v její historii. Tím netvrdím, že se nůžky nerozevírají a že nejsou mezi námi spoluobčané, kteří tak tak vycházejí se svými příjmy.
V poslední době pozoruji, že i my voliči demokratických stran, přestože tvrdíme, že na nás negativní rétorika opozice nepůsobí, podléháme skepsi. Dávám to za vinu médiím, která netouží po pozitivních zprávách, protože jsou neprodejné. Chytají se kdejakého sebemenšího klopýtnutí koalice i Hradu, neváhají přitom zkreslovat, vytrhávat z kontextu, zveličovat a místy i vyloženě lhát. Přičemž za lež považuji už i zavádějící titulek.
Nesmíme zapomínat na to, že se republice daří velmi dobře, asi nejlíp v její historii. Tím netvrdím, že se nůžky nerozevírají a že nejsou mezi námi spoluobčané, kteří tak tak vycházejí se svými příjmy. Důvodů je více a není to vždycky tak, že je to jejich vlastní vinou. Nenechme se zmást vyprodanými zájezdy a vrchovatými vozíky před nákupními centry. Pro někoho není problém jet na zahraniční cestu několikrát do roka a nakoupit na víkend dva plné vozíky, jiný má vodu každý měsíc až k nosu. Ale nevěřím, že práci nenajdou zdraví lidé v pracovním věku, pokud o to opravdu usilují a jsou ochotni dojíždět, přestěhovat se, zkrátka obětovat něco ze svého komfortu. Bohužel stát nastavil podmínky nejrůznějších podpor tak, že se jim mnohdy nevyplatí práci skutečně hledat. To by se mělo změnit.
Ale vraťme se k celkové ekonomické situaci. Když si vzpomeneme, že před rokem 1990, dělal průměrný plat v ČSSR cca 2.000 Kčs a v Německu asi 2.000 DM – přepočteno černým, (tedy reálným) kursem bylo to téměř dvacetkrát více. V minulém roce brali sousedé v Německu cca 3.000 € a my asi 30.000 Kč (oficiální průměr 42.000 neberu vážně) čili jsme se přiblížili k jedné polovině, a přitom ne všechno je stejně drahé. Jistě se najdou tací, kteří řeknou, že to mohlo být lepší. Ano, mohli jsme se mít jako ve Švýcarsku, ale není tomu tak. A víte proč? Protože nejsme Švýcaři. Námi volení zástupci udělali mnoho chyb a upřímně, ani my sami nejsme bez chyby. Ale v každém případě je to úspěch! Taky je třeba si uvědomit, že shora uvedené srovnání platí pro Německo – nejsilnější ekonomiku EU. V okamžiku, kde se budeme porovnávat s ekonomicky slabším Jihem Evropy, tak se můžeme cítit ještě lépe. Zkuste si zajet do Španělska nebo do Portugalska. Uvidíte sami.
Zrovna tak řeči o tom, že se po příštích volbách zase vrátí do Strakovky velkouzenářova groteskní kamarila jsou velmi předčasné. Stačí, že se naše ekonomika decimovaná cenami energií a inflací trochu zvetí, a hned bude nálada ve společnosti jiná. Nejhůře snáším zvěsti o tom, že by mohla ODS po příštích volbách jít do velké koalice s anonisty. To by byl definitivní konec ODS, zrada na úrovni Mnichova a pokud se toto nepředstavitelné "chucpe" bude před volbami zdát reálným, tak bychom pro jistotu volit ODS neměli.
Takže, vážení, nenechte si vnutit poraženectví, nenechte si kazit náladu! Ušli jsme velký kus cesty, na který můžeme být právem pyšní, a všichni ti sýčkové, ať se odstěhují třeba do Austrálie, ale pozor při močení!
