Mlčící většina

Kolik poslanců známe? I my, kteří se o politiku zajímáme, z každé politické strany tak maximálně tři, čtyři a pak řadu těch, kteří už jsou tam jaksi odjakživa jako Marek Benda, takže celkem třeba třicet, ať nežeru: padesát?

Všichni o ní vědí, nikdo ji neviděl, ale především neslyšel. Protože ona mlčí. Otázkou je proč. Protože nemá co říci, protože ji věci veřejné nezajímají, protože si nechce nikoho rozhněvat?

Tohle mě napadlo, když jsem přemýšlel o sněmovně. Kolik poslanců vlastně známe? I my, kteří se o politiku zajímáme, z každé politické strany tak maximálně tři, čtyři a pak řadu těch, kteří už jsou tam jaksi odjakživa jako Marek Benda, takže celkem třeba třicet, ať nežeru: padesát?

A co těch zbývajících 150? Někteří z nich nevystoupili nikdy, řada tam ani moc nechodí, tak proč tam vlastně jsou? Už dávno nevěřím, že by bylo možné za vstupem do politiky najít nějaké ideály. Protože, kdyby je tak vehementně hájili, tak by byli vidět a už by nepatřili k té mlčící většině. Hledaje jiných pohnutek, napadly mě už jen peníze a další výhody. Možná je to opravdu tak malé, tak přízemní. Možná hledáme něco velkého a složitého tam, kde to není. Vždyť si porovnejte poslanecký plat včetně náhrad, manželku asistentkou a nespočet dalších výhod, jako jsou bydlení, auto a telefon s obyčejnou výplatou v nějakém podniku v Prostějově, nebo Pardubicích. Nesmíme zapomínat také na imunitu a průkaz poslance, který zapudí většinu dopravních přestupků a front na úřadech. Také bistro ve sněmovně má své kouzlo. Ceny mírné a občas si tam někdo najde i životní partnerku. Plus ta šance ještě si vylepšit životní úroveň například jako Europoslanec v Bruselu. K tomu ta neuvěřitelná volnost, protože kumulací funkcí se docílí nedohledatelnost a omluvitelnost poslance z čehokoli.

A jsme zpátky v socíku: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Kdo nic nezkazí je znovuzvolen, případně povýšen. A ten kdo je povýšen, nemusí nic dělat. Hlavně nevyčnívat, nikoho nenaštvat, protože někteří na Hradě jsou hodně hákliví, dodržovat stranickou disciplínu, žádné rebelantství a puče. A zobat gumovým zobákem, aby to nebylo slyšet, že se zobe!

Však on se nějaký lobbista namane s tučnou prémií, balíčkem zázračných akcií, příslibem lukrativního místa po skončení mandátu, případně špičkové nemovitosti za babku. Hlavně si oběma rukama držet židli pod sebou, abyste o ní nepřišli a mlčet!

Autor: Ondřej Šebesta | pondělí 18.6.2018 7:00 | karma článku: 23,77 | přečteno: 525x